Volnou difúzí:
vnikají látky do buňky samovolně po koncentračním spádu
pronikají látky do buňky pomocí transportních proteinů
pohlcuje buňka z okolí látky přestavbou plazmatické membrány
vstupují do buňky mezi molekulami bílkovin a fosfolipidů makromolekulární látky
Výsledkem působení hypertonického roztoku na živočišnou buňku je:
plazmorhiza
plazmoptýza
plazmolýza
vzrůst tugoru
Tugor:
vzniká endosmózou vody do buňky
vzniká, ocitne-li se buňka v hypertonickém prostředí
vzniká v živočišných buňkách
je pro rostlinnou buňku škodlivý
Osmotická lýza nastává:
u buňky živočišné v hypotonickém roztoku
u buňky živočišné v hypertonickém roztoku
u buňky rostlinné v hypertonickém roztoku
u buňky rostlinné v hypotonickém roztoku
Mezi katabolické reakce buněčného metabolismu patří:
oxidativní fosforylace
rozklad bílkovin a aminokyselin
oxidace glukózy na vodu a oxid uhličitý
vznik vysokomolekulárních zásobních látek
vznik glukózy při fotosyntéze z CO2 a vody
replikace DNA
Aktivitu enzymů zvyšuje:
přítomnost specifických aktivátorů enzymů
zvýšení koncentrace specifického substrátu
nízká koncentrace produktu enzymové reakce
optimální teplota a pH pro danou reakci
přítomnost inhibitorů, měnících strukturu aktivního centra enzymu
vzestup, nebo pokles teplot nad, nebo pod teplotu optimální
Substrátová specifita enzymů spočívá v tom, že:
dehydrogenáza kyseliny mléčné katalyzuje jen změnu kyseliny mléčné
enzym může katalyzovat určitou chemickou reakci pouze na určitém substrátu
enzym katalyzuje určitý typ chemické reakce
enzym dehydrogenáza katalyzuje pouze dehydrogenaci
pepsin katalyzuje jen štěpení peptidické vazby
enzym je schopen štěpit jakýkoliv z příbuzných substrátů
Buněčný membránový aktivní transport:
se uskutečňuje pomocí přenašečů
umožňuje příjem látek bez ohledu na jejich koncentraci v prostředí
je spojen se značnou spotřebou metabolické energie
probíhá pouze po koncentračním spádu
transportuje pouze malé ionty a molekuly
je zprostředkovanou difúzí
Soubor navazujících metabolických reakcí, kdy produkt jedné reakce je substrátem pro reakci následující se nazývá: .
Část molekuly enzymu, která určuje jeho katalytickou funkci a specifitu se nazývá: .
Jaké specifitiy rozeznáváme u enzymů: , ovlivňující jeden nebo skupinu látek a , ovlivňující určitý typ reakce.
K plazmoptýze živočišných buněk dochází v roztoku.
Pohlcování větších pevných částí buňkou se nazývá: .
Pohlcování tekutých látek buňkou se nazývá: .
Co způsobuje v hypertonickém roztoku plazmolýzu rostlinné buňky: vody. Co způsobuje v hypotonickém roztoku osmotické lýze rostlinné buňky: vody.
Fotoautotrofní buňky:
transformují energii světelnou na chemickou
transformují energii chemickou na světelnou
využívají pouze chemickou energii, nikoliv světelnou
využívají pouze světelnou energii, nikoliv chemickou
Anaerobní glykolýza:
je jediným způsobem uvolňování energie anaerobních buněk
je pro buňku energeticky výhodnější než oxidativní fosforylace
probíhá pouze v mitochondriích buněk
je postupná oxidace organických látek na vodu
Oxidativní fosforylace:
je spojení přenosu elektronů se syntézou ATP
je postupná oxidace organických látek na H2O a CO2 se ziskem energie
je evolučně starší než anaerobní glykolýza
není vázána na žádné buněčné organely
Buňka získává asimilací jedné molekuly glukózy v anaerobních podmínkách:
2 molekuly ATP
30-32 molekuly ATP
10 molekuly ATP
1 molekuly ATP
K syntéze ATP dochází:
na kristách mitochondrií
ve stromatu chloroplastu
v mitochondriálním matrix
převážně v cytoplazmě
Při fotoautotrofii:
je světelná energie využívána k syntéze asimilátů
je buňkami uvolňován kyslík
využívají buňky pouze energii vázanou v organických látkách
využívají buňky při metabolismu přímo světelnou energii
Chemolitotrofní bakterie
získávají energii oxidací anorganických látek
přijímají z okolí jako zdroj uhlíku CO2
využívají jako zdroj energie světlo
získávají energii fermentací glukózy
Energetický metabolismus:
jsou chemické přeměny, při nichž se spotřebovává energie
jsou chemické přeměny, při nichž se uvolňuje energie
jsou chemické přeměny probíhající bez dodání a bez vzniku energie
jsou chemické přeměny, při nichž se energie neztrácí ve formě tepla
nezahrnuje přeměny, při nichž se uvolňuje volná energie
probíhá v organizmech, které nepřijímají energii z okolí
Cyklický adenosinmonofosfát:
zesiluje a přenáší regulační signál od povrchu do nitra buňky
se váže na receptory na povrchu buňky
je pro danou buňku specifický
se v buňce účastní regulace transkripce a translace
Anaerobní glykolýza probíhá:
v cytoplazmě buněk
v rostlinných i živočišných buňkách
za vzniku kyseliny pyrohroznové
výhradně v mitochondriích buněk
jen v anaerobních buňkách
jen v eukaryotních buňkách
Které z uvedených mechanismů výměny látek nevyžaduje dodání energie:
osmóza
difúze
transport
pinocytóza
fagocytóza
sekrece
Mezi autotrofní organismy patří:
železité bakterie
sirné a metanové bakterie
nitrifikační bakterie
patogenní bakterie
saprofytické bakterie
parazitické bakterie
Saprofyti:
se živí polorozloženou organickou hmotou
získávají organické látky z odumřelých organismů
mění organické zbytky na jednoduché anorganické látky
odebírají živiny jinému žijícímu organismu
vylučují toxiny do těla svých hostitelů
Chemický pochod, probíhající v buňkách, při němž energie uvolňovaná oxidacemi je ukládána do makroergních vazeb, se nazývá: .
Způsob výživy bakterií, které potřebnou energii k tvorbě organických látek získávají oxidací anorganických, nebo jednoduchých organických látek se nazývá: .
Autotrofně-heterotrofní způsob výživy se nazývá: .
Přiřaď uvedené termíny k následujícím čtyřem buněčným dějům: 1. přenos signálů: ❌ ❌ 2. osmóza: ❌ ❌ 3. enzymová katalýza: ❌ ❌ 4. syntéza ATP: ❌ ❌
Bitte warte - es wird geladen…