Organizace znalosti

6. Odborná terminologie a vědecká klasifikace
1. termín
  1. • Základní charakteristiky
    1. 1. - jazyková správnost
    2. ustálenost
    3. jednoznačnost a přesnost
    4. nosnost
    5. motivovanost
    6. mezinárodnost
    7. systémovost
  2. • Význam termínu (tedy obsah pojmu) je dán
    1. preskriptivní terminologie
    2. deskriptivní terminologie
  3. deskriptor
  4. jednoslovný nebo víceslovný výraz
  5. jasně určeným pojmovým významem
  6. opakovaně užíván v odborných textech
  7. možné jej zařadit do soustavy odborných názvů daného oboru
2. Terminologie
  1. 1) Nauka – terminologická teorie
  2. 2) Názvosloví (soubor termínů)
  3. 3) Terminologie - terminografie = Terminologická práce
7. Formální struktura a reprezentace dokumentu
1. 1) Typologie dokumentů:
  1. a) podle druhu
  2. b) podle formy publikace
  3. c) Podle vztahu k původnímu znění
2. 2) Struktura položek v základním slovníku (LEMMA)
3. Formální struktura dokumentu
  1. Tradiční
  2. Elektronická
    1. SGML - Standard Generalized Markup Language
8. Sémantika a syntaktika notačního systému
1. Znak
  1. • arbitrárnost znaku
  2. • Motivovanost znaku
    1.  Zvuková motivovanost
    2.  Morfematická motivovanost
    3.  Sémantická motivovanost
2. Selekční znak
  1. o Jmenný selekční znak
  2. o Věcný selekční znak
    1.  Znak založený na přirozeném jazyce (předmětové selekční jazyky)
    2.  Znak založený na notaci (systematické selekční jazyky)
3. Notační systém
  1. Sémantika
    1. vyjádření hierarchických vztahů
  2. Syntaktika
    1. vyjadřuje možnost syntézy, kombinace znaků
4. Notace
  1. Charakteristické vlastnosti notace
    1. zapamatovatelnost
    2. pohostinnost
    3. • expresivita
    4. • syntéza
    5. • flexibilita
  2. Typy notací
    1. • hierarchické, ale nestrukturované
      1. DDC (částečně) (Deweyův desetinný systém
    2. • nehierarchické a strukturované
      1. BC2 (Blissovo třídění
    3. • hierarchické a strukturované
      1. CC - Dvojtečkové třídění (Colon classification
    4. • nehierarchické a nestrukturované
      1. LCC (Library of Congress Classification)
9. Procesy organizace znalostí, automatizované procedury
1. Procesy věcného zpracování
  1. indexace
    1. obecně tři typy procesů
      1. 1. obsahová analýza
        Selekční obraz dokumentu
        Nástroje na dosažení kvality a konzistence
      2. 2. identifikace pojmů
        o specifičnost
        o úplnost
      3. 3. výběr selekčních znaků
  2. klasifikace
  3. Reindexace/reklasifikace
    1. • Důvody
    2. • Kritéria
  4. Automatizované procedury
    1. • typy
      1. o automatická indexace
      2. o automatická klasifikace
      3. o shlukování (klastrování)
      4. o abstrahování
      5. o automatická tvorba řízeného slovníku
    2. • výhody
    3. • nevýhody
    4. Hlavní problémy
    5. Typy automatické indexace
      1. • extrakce – slovní indexace (SI)
        SLOVNÍ INDEXACE = lexikální analýza
        Slovní indexace – lemmatizace
        o Algoritmické (gramatická pravidla)
        o Slovníkově orientované
        o Statistické
        o Při indexaci
        o Při zpracování dotazu
        Slovní indexace - vážení
        • Kritéria vážení:
        o Výraz (slovní druh)
        o Text (délka, počet různých termínů)
        o Vztah výrazu a textu
        o Vztah termínu a celé db
        Slovní indexace – nevýznamová slova
        o klíčová slova z textu
      2. • přiřazování pojmová indexace (PI)
        POJMOVÁ INDEXACE
        • Pojmová indexace – vstup
        • Pojmová indexace - postup
        statistické a matematickolingvistické metody
         řízený slovník
10. Ontologie jako obecný typ organizace znalostí
1. defince
  1. reprezentaci znalostí
  2. formalizovaný popis pojmů a jejich vztahů
    1. sémantické sítě
    2. přesně definovanou syntaxí
  3. strukturovaného
  4. pojmového slovníku
2. • Obsahuje dvě části
  1. 1) Heslář (pojmy a jejich definice)
  2. 2) Tezaurus (vztahy mezi pojmy)
3. • Ontologie se skládá ze 4 prvků:
  1. 1) Jedinci (entity)
  2. 2) Třídy (množiny)
  3. 3) Atributy (vlastnosti, parametry, charakteristiky)
  4. 4) Vazby (vztahy mezi dvěma jedinci)
4. • Ontologie můžeme rozlišovat:
  1. • Univerzálně orientovaná ontologie
    1.  WordNet
  2. • Doménová ontologie
    1. UMLS (lékařská terminologie
    2.  Geopolitical ontology
5. • Formalizace (formální jazyky)
  1. o Jazyky s tradiční syntaxí
    1.  DOGMA (Developing Ontology-Grounded Methods and Applications)
  2. o Značkovací jazyky
    1.  DAML+OIL
    2.  Ontology Inference Layer (OIL)
    3.  Web Ontology Language (OWL)
    4.  Resource Description Framework (RDF)
11. Obecné vlastnosti univerzálních klasifikačních systémů a systémů založených na přirozeném jazyce
1. Pořádací systémy založené na přirozeném jazyce:
  1. • klíčová slova
  2. • unitermy
  3. • předmětová hesla
    1. heslar
  4. • tezaury (vztahy mezi pojmy
12. Reprezentace a vizualizace znalostí (mj. topic maps)
1. Vrstvy
  1. • Informační vrstva
  2. • Znalostní vrstva
2. Základními elementy / prvky map témat jsou
3. Doplňkové prvky
5. Pojem a reprezentace pojmu
1. pojem
  1. • intenze
  2. • extenze
  3. odraz
  4. vyjádření
  5. slovník, tj. formální vyjádření pojmů
  6. • Pojmy se rozlišují na:
    1. o Obecné a individuální
    2. o Nadřazené a podřazené, čili rodové a druhové
  7. • Význam obsahu pojmu je dán
    1. definicí – tzv. preskritptivní (nařizující) terminologie
    2. výkladem – tzv. deskriptivní (popisný) terminologie
  8. Semanticky trojuholnik
    1. pojem - designat
      1. znak - signifikace, symbolizuje, oznacuje
      2. objekt - designace, vztahuje se k...
    2. znak - designator
      1. pojem - signifikace, symbolizuje, oznacuje
      2. objekt - denotace, zastupuje
    3. objekt - denotat
      1. pojem - designace, vztahuje se k...
      2. znak - denotace, zastupuje
  9. • Pojem je myšlenková konstrukce vzniklá abstrakcí na základě vlastností společných určité množině objektů
4. Obecné otázky kategorizace, klasifikace a fazetace
1. • Klasická teorie kategorie
  1. abstraktní pojem nezávislý na subjektu
2. v klasické teorii kategorií objevovány nedostatky:
  1. rodinných podobností
    1. Wittgenstein
    2. objev centrality)
  2. různých označení pro jednu věc - základy bázových kategorií
    1. Brown
  3. Eleanor Roschová
    1. 1. Centralita (teorie prototypů)
      1. o Členové kategorie nemají stejnou hodnotu
      2. nektere mají lepší příklad, než jiný
    2. 2. Bázové kategorie
      1. o Jisté kategorie jsou přirozenější než jiné
      2. dokážeme představit, „materializovat“ je ve své mysli
        strom, dub = rod
3. Jak skutečně lidé kategorizují
  1. kognitivní vědy související s prototypy a bázovými kategoriemi
    1. subjektivistickou
    2. experiencialismus.
4. Kategorizace
  1. princip ekvivalence (stejnosti, podobnosti)
  2. tři typy určování ekvivalence
    1. 1) zevnitř, obsahově, analýzou struktury (co jsme zjistili
    2. 2) zvenčí, formálně, podle „povrchu“, formy (co vidíme
    3. 3) Třetím způsobem je subjektivní
  3. Organizace spočívá
    1. 1) v seskupování stejných či podobných věcí
    2. 2) v oddělení (rozlišení) toho, co není úplně stejné
  4. kategorie
    1. Skupinu objektů, jež považujeme za ekvivalentní,
  5. Výsledkem kategorizace je definování struktury organizovaného celku
  6. • Kategorizace je syntéza – části spojujeme, zařazujeme do větších celků (postup zdola nahoru
  7. • Klasifikace je analýza – celek dělíme na části (postup shora dolů
3. Přístupy k organizaci znalostí – historický přehled, tzv. klasický knihovnický přístup k organizaci znalostí, přístupy v digitálním prostředí, doménová analýza
1. 1. Tradiční přístupy
  1. pozitivistickém pohledu na svět
  2. • Enumerace
  3. • Princip řazení od obecného ke specifickému
  4. o MDT
2. 2. Manažerské přístupy
  1. praktickou použitelnost - pragmatismem
  2. • Institucionální orientace
  3. standardizaci pořádání
3. 3. Fazetová analýza
  1. • Analyticko-syntetický přístup (fazety)
  2. zařazení objektů do více tříd
4. 4. Počítačově orientované přístupy
  1. algoritmizované postupy
  2. • Nestrukturované vyhledávání
5. 5. Bibliometrie
  1. Kvantitativní analýza
  2. • citační index
  3. • citační analýza
  4. • Citační vazby
6. 6. Uživatelsky a kognitivisticky orientované přístupy
  1. • Uživatel je konečný cíl informačního procesu,
  2. folksonomie
  3. tagů
7. 7. Doménová analýza
  1. vnímá kognitivní procesy v kontextu skupin individuí
  2. vliv kultury a společnosti
  3. jako doménu označujeme libovolný sociální agregát, jenž se skládá
    1. a. objektů zkoumání
    2. b. subjektů poznání a tvůrců informačních objektů
    3. c. informačních objektů
    4. d. informačních a komunikačních vztahů mezi objekty zkoumání, subjekty a informačními objekty
    5. e. vztahů souladu či nesouladu mezi objekty, subjekty a informačními objekty
  4. • Základní charakteristika DA
  5. • Předpoklady pro DA:
2. Ontologická a epistomologická východiska OZ
1. Ontologie = CO?
  1. semantika
  2. zajímá o samotné bytí a jeho nejobecnějších určeních a pojmech
  3. výslovný (explicitní) a formalizovaný popis určité problematiky
    1. obsahuje definici pojmů a tezaurus (definice vztahů mezi pojmy).
2. Epistomologie = JAK?
  1. • realismus versus nominalismus
    1. konceptualismus
  2. Racionalizmus x Empirizmus
  3. o lidském poznání, jeho předpokladech, charakteru, procesech a výsledcích
3. Teleologie = ZA JAKÝM ÚČELEM?
  1. zabývající se studiem účelů, cílů a účelnosti samotné
  2. definuje účel jako předem vytyčený cíl
    1. • Účelností poté rozumíme zvolení vhodných prostředků nasměrovaných tak, aby účelu bylo dosaženo
1. Organizace znalostí
1. definice
2. zpracování znalostí je efektivní - 3 charakt.
3. • Prvky organizace znalostí – co se organizuje
4. princip ekvivalence
5. Problémy spojené s organizací znalostí
  1. 1. Obtížné určování efektivnosti
  2. 2. Subjektivnost v chápání obsahu/potřeby informace
  3. 3. Proměnlivost obsahu/potřeby informace v čase
  4. 4. Závislost na (přirozeném) jazyce a na kulturním kontextu
  5. 5. Pragmatický aspekt organizace versus teoretické principy
  6. 6. Informační zahlcení
  7. 7. Důvěryhodnost (credibility, authority, trustworthiness)
6. Cíl organizace znalostí:
  1.  rešeršní funkce
  2.  dokumentová funkce
  3.  pořádací funkce
7. Znalost
  1. jako použitelná informace
  2. jako vědění či dokonce moudrost.
  3. o zaznamenané (explicitní)
  4. o nezaznamenané (implicitní)
  5. o Životní cyklus znalosti

Next up

Organizace znalosti

Description

Resource summary

Similar

	Created by Viliam V over 9 years ago