Doplňovací otázky Ekonomie

[blank_start]Růst[blank_end] cenové hladiny vede k [blank_start]poklesu[blank_end] reálných peněžních zůstatků a k [blank_start]poklesu[blank_end] bohatstva domácností, k [blank_start]poklesu[blank_end] spotřeby a pohybu po křivce agregátní poptávky [blank_start]doleva[blank_end] [blank_start]nahoru[blank_end] a v konečném důsledku k [blank_start]poklesu[blank_end] produktu.

[blank_start]Růst[blank_end] cenové hladiny vede k [blank_start]poklesu[blank_end] reálných peněžních zůstatků domácností a firem, vede k [blank_start]růstu[blank_end] nabídky fin. aktiv a k následnému [blank_start]poklesu[blank_end] ceny fin. aktiv. To způsobí [blank_start]růst[blank_end] úrokové míry a [blank_start]pokles[blank_end] investicí a [blank_start]pokles[blank_end] produktu.

Celková peněžní zásoba ve smyslu agregátu M1 je tvořena [blank_start]oběživem[blank_end] a [blank_start]zůstatky[blank_end] na běžných účtech.

[blank_start]Likvidita[blank_end] je [blank_start]schopnost[blank_end] a pohotovost přeměny [blank_start]aktiva[blank_end] bez [blank_start]velkých ztrát[blank_end] v prostředky směny. Čím [blank_start]nižší[blank_end] likvidita [blank_start]aktiva[blank_end], tím je míra [blank_start]výnosu[blank_end] [blank_start]vyšší[blank_end].

Motivy držby peněžních zůstatků jsou [blank_start]transakční motiv[blank_end], [blank_start]opatrnostní motiv[blank_end] a [blank_start]spekulační motiv[blank_end].

[blank_start]Exogenita[blank_end] peněžní zásoby znamená, že [blank_start]centrální[blank_end] banka je schopna stanovit velikost [blank_start]peněžní zásoby nezávisle[blank_end] na velikosti úrokové míry což je v příslušném grafu

Kvantitativní teorie peněz byla v ekonomické teorii formulována v tzv. [blank_start]Cambridgeské[blank_end] rovnici – MS=k.P.Y a [blank_start]Fisherově[blank_end] rovnici - MS.v=P.Y(t).

Z [blank_start]kvantitativní teorie[blank_end] peněz lze odvodit postulát o [blank_start]neutralitě[blank_end] peněz. Různé ekonomické školy přistupují k [blank_start]neutralitě[blank_end] peněz v [blank_start]krátkém[blank_end] období rozdílně. Neutralita peněz znamená, změny peněžní nabídky [blank_start]neovlivňují[blank_end]

Položku „poskytnuté úvěry“ nalezneme na straně [blank_start]aktiv[blank_end] rozvahy (bilance) [blank_start]komerčních[blank_end] bank.

Peněžní iluze na straně zaměstnancú ve [blank_start]Friedmanově[blank_end] monetaristickém konceptu znamená, že zaměstnanci zaměnují růst [blank_start]nominální[blank_end] mzdové sazby za růst [blank_start]reálné[blank_end] mzdové sazby

Pokud v dané dvousektorové ekonomice je mezní sklon k úsporám 0,2 a autonomní spotřební výdaje jsou ve výši 200, investice jsou také 200, pak celkové spotřební výdaje na úrovni rovnovážného produktu jsou [blank_start]1800[blank_end]

Ve sledovaném meziročním období se reálný hruhý domácí produkt nezměnil a dosahoval výše 2000 mld. Kč. Nominální hrubý domácí produkt v stejném období vzrostl z 2100 mld. Kč na 2200 mld. Kč. Ve sledovaném období se tak cenová hladina změnila o [blank_start]5[blank_end] %

Pokud přímka agregátních výdajů v modelu rovnovážného produktu právě protíná linii 45 stupňů, pak platí, že [blank_start]neplánované[blank_end] investice jsou [blank_start]nulové[blank_end]

Spekulační motiv poptávky po penězích předpokládá, že pokud je očekáván [blank_start]pokles[blank_end] úrokové sazby, pak bude současně očekáván [blank_start]nárůst[blank_end] cen ostatních finančních aktiv ( = obligací ) a proto budou lidé tyto obligace [blank_start]nakupovat[blank_end]

Vytěsňovací efekt vládních nákupů zboží a služeb předpokládá, že [blank_start]zvýšení[blank_end] těchto vládních nákupů zvýší úrokovou sazbu, která následně [blank_start]sníží[blank_end] soukromé investice a [blank_start]zvýší[blank_end] soukromé úspory.

Podle modifikované cenově inflační verze Phillipsovy křivky (Samuel-Solow) při 2% růstu produktivity práce a 1% růstu nominálních mezd bude změna cenové hladiny [blank_start]-1[blank_end]%

Napište slovy o jaký součin se jedná u měnového kurzu (parita) : [blank_start]Cenová hladina v ČR[blank_end] / [blank_start]Cenová hladina[blank_end] v Eurozóně

Vzorec reálného měnového kurzu: [blank_start]Nominální měnový kurz[blank_end] v čr ( P čr / P eurozona) * ( [blank_start]Cenová hladina[blank_end] v eurozoně / [blank_start]Cenová hladina[blank_end] v čr)

Celková peněžní zásoba ve smyslu agregátu M1 je tvořena [blank_start]oběživem[blank_end] a [blank_start]vklady[blank_end] / [blank_start]zůstatky[blank_end] na běžných účtech

Celková peněžní zásoba ve smyslu agregátu M2 je tvořena (M1) [blank_start]Oběživem[blank_end] a [blank_start]zůstatky[blank_end] na běžných účtech + [blank_start]terminované vklady[blank_end].

Existují různé přístupy vysvětlující tvar křivky AS. Určete, o jaký přístup se jedná, pokud křivka AS je vertikální: [blank_start]klasický[blank_end] (tradiční)

Keynesovský model uvažuje [blank_start]mzdové[blank_end] strnulosti a [blank_start]flexibilní[blank_end] cenovou hladinu.