Pregunta 1
Pregunta
Vyberte správné tvrzení:
Respuesta
-
dlouhodobá monetaristická křivka AS má stejný průběh jako případ keynesiánské AS, avšak vysvětluje její průběh (na rozdíl od keynesiánců) peněžní ilusí na straně zaměstnanců
-
krátkodobá monetaristická křivka AS má stejný průběh jako klasická křivka AS, ale klesající průběh AS zdůvodňují dokonale pružnými mzdami a cenami
-
krátkodobá keynesiánská AS má stejný průběh jako krátkodobá monetaristická AS, avšak na rozdíl od monetaristů vidí kenyesiánci důvod jejího průběhu ve strnulosti mezd
-
klasická křivka AS má stejný průběh jako křivka AS podle školy racionálních očekávání /pro předvídatelné změny) ale na rozdíl od školy racionálních očekávání patří tato křivka pouze pro krátké období keynesiánská teorie nerozlišuje mezi krátkodobou a dlouhodobou AS
Pregunta 2
Pregunta
Zvýšení ceny ropy (za jinak stejných podmínek) vyvolá:
Respuesta
-
poptávkový šok, který krátkodobě zvýší cenovou hladinu i reálný domácí produkt
-
poptávkový šok, který krátkodobě zvýší cenovou hladinu a sníží reálný domácí produkt
-
nabídkový šok, který krátkodobě zvýší cenovou hladinu i reálný domácí produkt
-
nabídkový šok, který krátkodobě zvýší cenovou hladinu a sníží reální domácí produkt
-
nabídkový šok, který sníží cenovou hladinu a sníží reálný domácí produkt
Pregunta 3
Pregunta
Co se stane v dlouhém období v případě, že centrální banka nebude na tento výkyv reagovat?
Respuesta
-
Klesají nominální mzdy, lidi jsou ochotni pracovat za méně, AS se vrací do rovnováhy do původního Y*
-
Klesají reálné mzdy, lidi jsou ochotni pracovat za méně, AS se vrací do rovnováhy do původního Y*
-
Klesají nominální mzdy, lidi jsou ochotni pracovat za více, AS se vrací do rovnováhy do původního Y*
-
Rostou nominální mzdy, lidi jsou ochotni pracovat za více, AS se vrací do rovnováhy do původního Y*
Pregunta 4
Pregunta
Bankovní rezervy ekonomiky činí celkem 40 mld. Veškeré peněžní zůstatky mají podobu bankovních vkladů. Vklady na běžných účtech činí celkem 250 mld. Termínované vklady činí celkem 920 mld. Cenné papíry v rukou domácích subjektů jsou odhadovány na 1600 mld. Pak platí, že:
Respuesta
-
úzce definované peníze (M1) jsou 250 mld. a široce definované peníze (M2) jsou 920 mld.
-
úzce definované peníze (M1) jsou 250 mld. a široce definované peníze (M2) jsou 960 mld.
-
úzce definované peníze (M1) jsou 250 mld. a široce definované peníze (M2) jsou 1170 mld.
-
úzce definované peníze (M1) jsou 250 mld. a široce definované peníze (M2) jsou 1210 mld.
-
ani jedna z nabízených není správná
Pregunta 5
Pregunta
Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 7 milionů Kč nebankovnímu subjektu, který má účet u jedné z komerčních bank. Vše probíhá bezhotovostně a povinná míra rezerv, kterou banky přesně dodržují, je 20%. Konečná změna peněžní zásoby (změna výše depozit) bude:
Respuesta
-
+ 7 mil. Kč
-
- 7 mil. Kč
-
+ 35 mil. Kč
-
- 35 mil. Kč
-
+ 28 mil. Kč
Pregunta 6
Pregunta
Ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu. Centrální banka prodá část svých devizových rezerv tuzemským subjektům. Za předpokladu, že lidé tvoří adaptivní očekávání, dojde k:
Respuesta
-
růstu produktu nad potenciální produkt a zvýšení cenové hladiny
-
poklesu produktu pod potenciální produkt a poklesu cenové hladiny
-
růstu produktu nad potenciální produkt a poklesu cenové hladiny
-
poklesu produktu pod potenciální produkt a růstu cenové hladiny
-
poklesu potenciálního produktu a růstu cenové hladiny
Pregunta 7
Pregunta
Pokud banky udržují jen částečné rezervy, je výše peněžního multiplikátoru:
Pregunta 8
Pregunta
Vztah míry povinných minimálních komerčních bankovních rezerv a peněžního multiplikátoru je následující:
Respuesta
-
čím je míra povinných minimálních bankovních rezerv vyšší, tím vyšší je peněžní multiplikátor
-
čím je míra povinných minimálních bankovních rezerv nižší, tím vyšší je peněžní multiplikátor
-
čím je míra povinných minimálních bankovních rezerv nižší, tím nižší je peněžní multiplikátor
-
se změnou míry povinných minimálních bankovních rezerv se peněžní multiplikátor nemění
-
žádná z odpovědí není správná
Pregunta 9
Pregunta
Akcelerující inflace:
Respuesta
-
je možná jen za předpokladu existence racionálních očekávání při měnové restrikci
-
je možná jen za předpokladu existence racionálních očekávání při měnové expanzi
-
vzniká v důsledku snah státu snížit nezaměstnanost podněcováním agregátní nabídky
-
vzniká, protože volba mezi inflací a nezaměstnaností je možná jen v dlouhém období
-
ani jedna z možností není správná
Pregunta 10
Pregunta
K akceleraci inflace (za jinak stejných podmínek) dochází, pokud vláda usiluje, aby byla:
Respuesta
-
skutečná míra inflace nižší než přirozená míra nezaměstnanosti
-
skutečná míra nezaměstnanosti stejná jako přirozená míra nezaměstnanosti
-
skutečná míra nezaměstnanosti nižší než přirozená míra nezaměstnanosti
-
skutečná míra nezaměstnanosti vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti
-
ani jedna není správná
Pregunta 11
Pregunta
Podle modifikované cenově inflační verze Phillipsovy křivky (Samuelson-Solow) při 2% růstu produktivity práce:
Respuesta
-
a 1% růstu nominálních mezd, bude docházet k 2% deflaci
-
a 3% růstu nominálních mezd, bude docházet k 1% deflaci
-
a 2% růstu nominálních mezd, bude docházet k 0% inflaci
-
a 3% růstu nominálních mezd, bude docházet k 2% inflaci
-
a 1% růstu nominálních mezd, bude docházet k 2% inflaci
Pregunta 12
Pregunta
Podle Phillipsovy křivky s racionálními očekáváními (Lucas) za předpokladu nulového hospodářského růstu:
Respuesta
-
bude při 3% očekávané inflaci za předpokladu 4% aktuální inflace míra nezaměstnanosti nad svou přirozenou mírou
-
bude při 3% očekávané inflaci za předpokladu 4% aktuální inflace míra nezaměstnanosti pod svou přirozenou mírou
-
bude při 3% očekávané inflaci za předpokladu 3% aktuální inflace míra nezaměstnanosti nad svou přirozenou mírou
-
bude při 3% očekávané inflaci aktuální inflace 3% a míra nezaměstnanosti na přirozené míře
-
žádná z odpovědí
Pregunta 13
Pregunta
Rozšířená verze Phillipsovy křivky (Friedman, Phelps) s adaptivními očekáváními:
Respuesta
-
ukázala, že substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností existuje jen v dlouhém období
-
ukázala, že substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností existuje jen v krátkém období
-
ukázala, že pomocí měnové politiky lze snížit míru nezaměstnanosti v dlouhém období
-
ukázala, že substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností neexistuje
Pregunta 14
Pregunta
Při operacích na volném trhu?
Respuesta
-
vláda nakupuje či prodává cenné papíry od soukromých osob, aby ovlivnila výši peněžní zásoby
-
vláda mění míru míru poviných min. rezerv bank, aby tím ovlivnila velikost jejich rezerv a tím i velikost pen. zásoby
-
CB mění diskon. sazbu, aby ovlivnila prostř. změny měnové báze pen. agregát M1
-
CB snižuje nebo zvyšuje devízové rezervy, aby tak ovlivnila výši pen. zásoby
-
ani jedna odpověď
Pregunta 15
Pregunta
Zpěvák Udo Durkschneider si vydělá zpíváním v rockové kapele 100 000 € ročně. Pokud by jódloval v tyrolské kapele, měl by příjem 80 000 €. Těchto 80 000 se v eko. nazývá?
Pregunta 16
Pregunta
Ukazatel „Podíl nezaměstnaných osob“ v % vyčísluje?
Respuesta
-
podíl nezaměstnaných osob starších osob starších 15 let z celkového počtu obyvatel
-
podíl nezaměstnaných osob starších osob starších 15 let z ekonomicky aktivního počtu obyvatel
-
podíl nezaměstnaných osob starších osob starších 18 let z celkového počtu obyvatel
-
podíl všech nezaměstnaných starších 18 let z ekonomicky neaktivního počtu obyvatel
-
ani jedna odpověď
Pregunta 17
Pregunta
V analýze chování spotřebitele důchodový efekt znamená:
Respuesta
-
že díky poklesu ceny statku jej spotřebitel nakupuje více, protože má vyšší reálný důchod
-
že díky růstu nom. důchodu si spotřebitel při neměnné ceně může nakoupit více tohoto statku
-
že díky růstu ceny jiného statku má spotřebitel nižší důchod, a proto bude nakupovat více statku, jehož cena se nezměnila
-
d) že díky poklesu ceny statku jej spotřebitel nakupuje více, protože je relativně levnější než statek jehož cena se nezměnila
-
že spotřebitel nahrazuje jeden statkem jiným statkem bez ohledu na to, zda se ceny mění či nikoliv
Pregunta 18
Pregunta
Uvažujeme-li dvousektorovou ekonomiku, tak když se za jinak stejných okolností zvýší mezní sklon ke spotřebě, pak graficky
Respuesta
-
se spotřební funkce posune nahoru
-
je spotřební funkce plošší
-
se posune funkce spotřeby dolů
-
je funkce úspor plošší
-
ani jedna odpověď není správná
Pregunta 19
Pregunta
Uvažujeme-li dvousektorovou ekonomiku, tak když se za jinak stejných okolností zvýší autonomní spotřební výdaje, pak graficky:
Respuesta
-
se funkce spotřeby posune dolů
-
je spotřební funkce plošší
-
se posune funkce úspor dolů
-
je funkce úspor plošší
-
sníží se rovnovážný produkt
Pregunta 20
Pregunta
Uvažujeme dvousektorovou ekonomiku v modelu důchod - výdaje (model s linií 45 stupňů). Pokud se spotřební funkce protíná a osou kvadrantu (s linií 45 stupňů) v určitém bodě, pak současně v této situaci můžeme říci, že:
Respuesta
-
plánované investice se rovnají úsporám
-
HDP je větší než celkové agregátní výdaje
-
neplánované investice jsou nulové
-
plánované investice jsou nulové
-
úspory jsou nulové
Pregunta 21
Pregunta
Disponibilní důchod je
Respuesta
-
hrubý důchod domácnosti po zdanění a současném přičtení transferových plateb
-
důchod, který domácnosti použijí pouze na spotřebu
-
je rozdíl mezi spotřebou a úsporami soukromých subjektů
-
je zdaněný důchod domácnosti
-
je rozdíl mezi hrubým domácím důchodem a čistým domácím důchodem
Pregunta 22
Pregunta
Vyberte správné tvrzení
Respuesta
-
rozdíl mezi hrubým domácím produktem a čistým domácím produktem je tvořen přímými daněmi a transfery
-
rozdíl mezi hrubým domácím produktem a čistým domácím produktem je tvořen nepřímými daněmi a subvencemi
-
rozdíl mezi hrubým domácím produktem a čistým domácím produktem je tvořen velikostí odpisů
-
hrubý domácí produkt dostaneme pouhým součtem veškerých důchodů z výrobních faktorů
-
rozdíl mezi hrubým domácím produktem a čistým národním produktem je tvořen částkou odpisů