Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (novela 149/2009) Zákon č. 254/2001  Sb. – vodní zákon Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) Vyhláška č. 395/1992 Sb. k zákonu o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. (mj. obsahuje seznamy ohrožených druhů)

§ 11  (1) Každý si musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese.   § 19  (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců. (3) Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce14) s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanovená zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena. Vstup do lesů, které jsou nezbytné pro potřeby obrany státu (dále jen "vojenské lesy"), se řídí zvláštními předpisy.15)

§20 odstavec (1) V lesích je zakázáno s kráceným výkladem bratra Ondřeje Kuzuba, Gluma.  Zeleně označené body může majitel lesa povolit. a) rušit ticho a klid Všichni určitě víte, že halekat po lese není zrovna nejvhodnější. Nejenom, že to ruší ostatní návštěvníky lesa v jejich rozjímání, ale především všechny lesní tvory a tvorečky, zvířátka a ptáčky. Sami je ani neuvidíte a neuslyšíte. Jaká škoda, ne? b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty Taktéž k vykopání latríny a odpadové jámy je nutno mít povolení majitele. c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin Vzít si domů smrček do květináče je pěkná věc, ale v lese mu bude lépe. Pokud by jsi přeci jenom smrček domů chtěl, zajdi za hajným. Určitě se u něj něco najde. d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat Těžba stromů je věc náročná a tobě nepřísluší. Lehce jde přijít i o život. A poškozovat je? To tě snad ani nikdy nenapadlo. A dříví na topení? Ještě chvíli vydrž číst a dozvíš se to. e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmel Jmelí roste stejně moc vysoko v korunách stromů a o Vánocích je stejně v téměř každém stánku k sehnání. f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les Jak víš, lesní plody sbírat můžeš. Ale proč bys měl vytrhnout celou rostlinku borůvky, abys mohl sezobnout pár plodů cestou.

g) jezdit a stát s motorovými vozidly               Roy: Pozor, zákaz platí i na cestách neoznačených zákazem vjezdu! Pozor, ale lesní cesta není veřejná komunikace určená pro běžný provoz automobilů a motocyklů.   h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu Oplocenky v lese nejsou jen tak pro parádu a zákaz vstupu je prostě zákaz vstupu! Určitě najdeš krásný přírodní kout i jinde. i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví Pozor! Hrozí tam smrtelné nebezpečí! j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo saních  Ježděním mimo cesty poškozuješ drobné kořínky stromům. Dnes již u nás existuje mnoho nádherných tras pro cykloturistiku. Některé jsou tak náročné, že musíš být hodně zdatný cyklista, abys je zvládnul. k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa O ohni později. Jó, a kouření škodí zdraví. l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty o) znečišťovat les odpady a odpadky To je u skauta samozřejmostí.

§ 20 odst. (2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.   - Rozdělání ohně v lese (do 50 metrů od lesa) si vždy nechte písemně potvrdit od majitele lesa. Právo písemnou formu nevyžaduje, je to pro Vaši ochranu. Zda mohou být udělením této výjimky majitelem lesa dotčeni jiní vlastníci, Vám nepřísluší, to má posoudit majitel lesa a případně postupovat dle § 20 odst. (4). Jak přesně bude místo pro oheň stanoveno je na majiteli. - Tomáš Vítek – Datel z ILŠ Stříbrná řeka - pracuje jako inspektor ČIŽP: Definici (otevřeného ohně) pravděpodobně nenajdeme. Klíčové pro posouzení, zda došlo k přestupku, bude charakter zařízení současně s okolnostmi, za jakých (kde) se používá, zejména tedy zda představuje daný oheň hrozbu pro okolní prostředí.  Vařiče budou otevřeným ohněm téměř vždy, bez ohledu na regulovatelnost jejich plamene (i u plynového pokud se převrhne nebo bude v blízkosti něčeho hořlavého, hrozí přeskočení plamene na něco jiného). Uzavřená petrolejka nebo polní kuchyně či brutar by mohly projít, pokud bude jejich okolí požárně zabezpečeno (tzn. v místě, kde se přikládá a mohou např. vypadnout uhlíky či žhavý popel bude nehořlavý podklad, zařízení nebude stát těsně vedle stromů či hořlavého materiálu apod.). To stanovisko (jedné) správy CHKO (k povolení plynových vařičů) jsem viděl někde na webu, osobně ho považuji spíš za exces a nespoléhal bych na něj. Já bych tedy plynový vařič jako otevřený oheň ve své praxi stíhal bez dalšího a upustil bych pro absenci materiálního znaku přestupku leda tehdy, pokud by bezpečně stál na nehořlavém podkladu a široko daleko nic co by mohlo chytnout. Pro zajímavost – jako otevřený oheň stíháme i zapálenou cigaretu, pokud je to v místech, kde hrozí požární riziko (typicky v lese). - Pokud táboříte v CHKO a pod.., potřebujete příslušná povolení od těchto správ. Jak výslovně k táboření, tak výslovně k možnosti rozdělávání ohně (pokud potřebujete rozdělávat otevřený oheň). Jak přesně bude místo pro oheň a táboření stanoveno je na správě.

- Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo nedodrží zásady požární bezpečnosti při používání otevřeného ohně nebo jiného zdroje zapálení. Je nějaká metodika pro dodržení přiměřených zásad požární bezpečnosti? Jan Novák – Honza, koordinátor pro oblast organizace (drobně upraveno, kráceno): Vím, že zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně v § 2 odst. 2 mluví o právnických osobách a podnikajících osobách, ale mám za to, že tento zákon se na nás nevztahuje, pokud jde o rozdělávání ohňů v lese... Vztahuje se na naši činnost, pokud jde o manipulaci s ohněm v našich klubovnách a jiných nemovitostech a mnohem víc se vztahuje na podnikatele, kteří nakládají při své činnosti s hořlavými látkami. Jediné, co by se na nás jako na jednotlivé členy a vedoucí mohlo vztahovat, jsou povinnosti § 17: (1) Fyzická osoba je povinna: a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení (vztahuje se na každou osobu – typicky vedoucího) - c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkajících se požární ochrany na označených místech (vztahuje se na naše nemovitosti) f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce (vztahuje se na naše nemovitosti) (2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár. (vztahuje se na každou osobu – typicky vedoucího) Závazná pravidla, jaké hasící vybavení mít v lese, když jdeme se skauty rozdělávat oheň, neznám a podle mě vůbec neexistují. Vychází se zde z nějakého principu přiměřenosti dle situace - např. obecná povinnost předcházet škodám dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. - Obecně lze doporučit mít na tábořišti 1-2 hasicí přístroje 6-10 kg práškové s každoroční revizí a v rizikovém prostředí mít připravené vědro s vodou (kuchyň, oheň)

§ 20 lesního zákona odst. (3): Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až o) se vztahují i na vlastníka lesa, nájemce lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu.   § 20 lesního zákona odst. (4): Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až k). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.   Jan Kostka - Vorvaň k udělování výjimek majitelem lesa: pokud poškodíš majetek nebo skácíš dřevo ve vedlejším lese, nebo budeš dělat hluk, tak máš problém.   - Za běžné, méně závažné přestupky, se udělují pokuty do výše 5 - 15 tis. Kč. U závažnějších přestupků je horní sazba 100 tis. Nejzávažnější přestupky, s horní sazbou 1 mil. Kč se nás netýkají.

§ 20 odst. (5) lesního zákona: Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat na základě oznámení orgánu státní správy lesů. V oznámení, které musí být předloženo nejméně 30 dnů před dnem konání této akce, pořadatel uvede místo a termín konání této akce, předpokládaný počet účastníků, způsob zajištění a souhlas vlastníka lesa. Orgán státní správy lesů může do 15 dnů ode dne doručení oznámení stanovit doplňující podmínky. Ustanovení odstavce 1 písm. g) a j) a odstavce 4 nejsou dotčena.   Roy: Pokud táboříte v CHKO a pod.., potřebujete příslušná povolení od těchto správ. Jak výslovně k táboření, tak výslovně k možnosti rozdělávání ohně (pokud potřebujete rozdělávat otevřený oheň). Jak přesně bude místo pro oheň a táboření stanoveno je na správě.

§ 11 Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení. § 17 odst. (1) (1) Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. § 18 odst. (1) (1) Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky. § 19 Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.

§ 1 Účel zákona Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství1c) v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.

(1) Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.   (2) Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny, b) obecnou ochranou druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popřípadě i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení, c) ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů, d) ochranou dřevin rostoucích mimo les, e) vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně, f) účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření, g) spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení s cílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny, h) účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách, i) ovlivňováním vodního hospodaření v krajině s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků a ploch a mokřadů, j) obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny, k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek je orgán ochrany přírody oprávněn rušivou činnost omezit stanovením závazných podmínek. (2) Ochrana podle odstavce 1 se nevztahuje na zásahy při hubení rostlin a živočichů upravené zvláštními předpisy.4) Ohrožené nebo vzácné druhy živočichů a rostlin jsou zvláště chráněny podle § 48 až 50 tohoto zákona. (8) Každý, kdo se ujal živočicha neschopného v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně nebo trvale přežít ve volné přírodě, zajistí jeho nezbytné ošetření, nebo ho za tímto účelem předá provozovateli záchranné stanice. Jde-li o živočicha dočasně neschopného přežít ve volné přírodě, osoba, která se ho ujala, přijme opatření k zamezení takových tělesných změn nebo změn chování, které by následně znemožnily jeho návrat do přírody a jeho zapojení do volně žijící populace. Jde-li o zvláště chráněného živočicha, postupuje se podle § 52 odst. 2.

(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázáno a) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem, b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,  c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných, d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,4c) e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.   (5) Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

Odst. (1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6). Odst. (3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.   Vyhláška 189/2013 Sb.: § 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona], náhradní výsadby (§ 9 odst. 1 zákona) nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2, c) pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let, d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

(1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.   (2) Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.   (3) Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.   (4) Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.

(1) Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.     Paleontologie je věda o životě v minulých geologických obdobích. Jejím účelem je studie vývoje života na Zemi, pravěkých rostlin a živočichů na základě fosilních záznamů, které se dochovaly v horninách, ale například také v černém uhlí, jako zkameněliny. Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paleontologie

(1) Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

(1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.   (2) Kategorie zvláště chráněných území jsou a) národní parky,   b) chráněné krajinné oblasti,   c) národní přírodní rezervace,   d) přírodní rezervace,   e) národní přírodní památky,   f) přírodní památky.

(1) Na celém území národních parků je zakázáno e) odstraňovat odpady, které mají původ mimo území národního parku, (2) Na území národních parků mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí je zakázáno e) sbírat nerosty, rostliny nebo odchytávat živočichy, s výjimkou běžného obhospodařování pozemků, výzkumu povoleného nebo organizovaného orgánem ochrany přírody, výkonu práva myslivosti, práva rybářství nebo práva obecného užívání lesů podle jiného právního předpisu, g) vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady; to neplatí pro vysazování nebo vysévání stanovištně původních dřevin nebo místních odrůd ovocných dřevin, l) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou vjezdu ... vozidel vlastníků a nájemců nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním, m) jezdit na kole nebo na koni mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, s výjimkou jízdy prováděné ... vlastníky a nájemci nemovitých věcí v souvislosti s jejich užíváním, n) provozovat horolezecké sporty, splouvání vodních toků nebo jiné vodní sporty mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,   o) tábořit mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, p) rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, q) pořádat nebo organizovat sportovní, turistické nebo jiné veřejné akce mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, r) provozovat volný nebo stánkový prodej mimo budovy, s) provozovat letadla způsobilá létat bez pilota nebo modely letadel

(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,   b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody,   c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu,   d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,

d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti,   e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů,   f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,   i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, nejde-li o případy podle § 30,   j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody,

(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

(1) Veřejně přístupné účelové komunikace, stezky a pěšiny mimo zastavěné území není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.    (2) Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.    (3) Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavební pozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně. (4) Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.   (5) Každý je povinen při pohybu na cizích pozemcích včetně pohybu na pozemních komunikacích, stezkách a pěšinách, vyznačených cyklostezkách, odpočinkových místech, tábořištích a v altáncích mimo zastavěná území obcí dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených a přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí na těchto pozemcích  a nebezpečím v přírodě obvyklým. Vlastníci pozemků neodpovídají za škody na majetku, zdraví nebo životě, vzniklé jiným osobám působením přírodních sil nebo vlastním zaviněním těchto osob.

§ 81 odst. (3) tráží přírody může být ustanovena fyzická osoba, která  a) je občanem České republiky, b) je starší 21 let, c) nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin, d) má způsobilost k právním úkonům, e) je zdravotně způsobilá, f) prokázala znalost práv a povinností stráže přírody podle tohoto zákona a znalost souvisejících předpisů, g) složila před ustanovujícím úřadem slib tohoto znění: "Slibuji, že jako stráž přírody budu s největší pečlivostí a svědomitostí plnit povinnosti při kontrole dodržování předpisů o ochraně přírody a krajiny, že budu při výkonu této činnosti dodržovat právní předpisy a nepřekročím oprávnění příslušející stráži přírody.". § 81 odst. (4) Stráži přírody vydá ustanovující úřad služební odznak se státním znakem a průkaz stráže přírody. V průkazu stráže přírody současně stanoví obvod její působnosti. Ustanovující úřad vede evidenci stráží přírody. § 81 odst. (7) Strážci jsou oprávněni a) zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody, b) projednat příkazem na místě přestupky podle tohoto zákona, c) vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v § 62, d) zadržet ke zjištění totožnosti osobu, kterou přistihnou při porušování právních předpisů o ochraně přírody a krajiny, a odevzdat ji orgánu Policie České republiky; přistižené osoby jsou povinny uposlechnout, e) požadovat pomoc nebo součinnost orgánů Policie České republiky, popřípadě obecní policie, pokud nemohou splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

Pokuta do 10.000 Kč - výběr z odst. (1): c) zraňuje, chová bez povolení zvláště chráněné živočichy nebo ptáky nebo jinak nedovoleně zasahuje do jejich přirozeného vývoje, f) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu určeném k zabezpečení zvláště chráněných částí přírody, h) nedodržuje omezení nebo zákaz vstupu vyhlášený podle § 64, i) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1, j) vysazuje či vysévá uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny nebo vypouští zvláště chráněné živočichy narozené a odchované v zajetí do volné přírody bez souhlasu orgánu ochrany přírody, Pokuta do 20.000 Kč - výběr z odst. (2): a) zničí součást přírody ve zvláště chráněném území nebo zničí zařízení určená k ochraně, označení a vybavení zvláště chráněného území, b) zničí zvláště chráněné rostliny zařazené do kategorie ohrožených buď přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí, c) usmrcuje ptáky s výjimkou těch, kteří mohou být loveni, nebo zvláště chráněné živočichy zařazené do kategorie ohrožených přímo nebo způsobí jejich úhyn nedovoleným zásahem do jejich životního prostředí nebo chytá zvláště chráněné živočichy, d) ohrožuje nad nezbytnou míru zvláště chráněné části přírody při zásazích proti škůdcům, rostlinným chorobám, plevelům a při hygienických opatřeních, e) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, g) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10, i) porušuje ustanovení návštěvního řádu národního parku vydaného podle § 19 Pokud má výše uvedené závažnější charakter, může pokuta činit až 100.000 Kč - podrobně viz odst. (3)

Výtah z https://litomysl.skauting.cz/?id=139 Původně bylo i na Křižovatce;  Tento „vzkaz“ ze strany správ chráněných krajinných oblastí je výsledkem kauzy místopředsedy sdružení Děti země, který podal žádost o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny a po jejím zamítnutí se neváhal obrátit na soud. Výsledkem zmiňované žádosti o povolení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, a tím možnosti legálně „bivakovat“ v chráněných územích, je zjištění, že spaní v chráněných oblastech BEZ STANU ČI PŘÍSTŘEŠKU je legální a bylo zbytečné i žádat o výjimku. Činností, na kterou je v chráněných oblastech podle zákona zapotřebí výjimka, je táboření. Spaní pod širákem ale dle výkladu státních úředníků není tábořením ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pro které by bylo potřeba požádat o výjimku. Bivakování (spaní pod širákem) na jednu noc je považováno za nouzové přespání. Vícedenní bivak na jednom místě již naplňuje podstatu táboření jako souhrnu různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě s přenocováním (dlouhodobější překrytí a zatížení spací plochy) včetně přípravy stravy, hygieny a likvidace odpadů. Bivakující osoby: Okolo sebe nerozhazují odpadky, nerozdělávají otevřené ohně, nestaví kromě stanů ani přístřešky (celtové nebo z přírodních materiálů), nepřijíždějí a neparkují s motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace (lesní a polní cesty jsou účelové komunikace s vjezdem jen na povolení), v národních přírodních rezervacích nevstupují a nevjíždějí mimo turisticky vyznačené cesty, v maloplošných chráněných územích nehorolezí na nepovolených skalách, v maloplošných chráněných územích nevstupují bez povolení do jeskyní (mimo turistické cesty), při bivakování nezničí zvláště chráněné rostliny nebo živočichy nebo je neruší (rádia a různé typy hudební produkce), na jednom místě bivakují pouze jednu noc (jde vlastně o nouzové přespání). Bivakování (spaní pod širákem) na jednu noc je považováno za nouzové přespání. Vícedenní bivak na jednom místě již naplňuje podstatu táboření jako souhrnu různých činností umožňujících vícedenní pobyt v přírodě s přenocováním (dlouhodobější překrytí a zatížení spací plochy) včetně přípravy stravy, hygieny a likvidace odpadů.

§ 1 Účel a předmět zákona (1) Účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1). Účelem tohoto zákona je též přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů.   § 6 Obecné nakládání s povrchovými vodami (1) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení.   (2) Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod.

Výtah ze směrnice k táborům: Odpadní vody – vodní zákon mj. definuje pojem odpadních vod a stanovuje povinnosti související s nakládání s nimi. Podle výkladu Ministerstva životního prostředí se běžných skautských táborů (tj. táborů s pouze dočasnými stavbami) povinnost mít povolení k nakládání s odpadními vodami netýká. Více informací naleznete na www.skaut.cz/tabory. Tomáš Vítek – Datel z ILŠ Stříbrná řeka - pracuje jako inspektor ČIŽP: Jakkoli je pro nás (výklad MŽP) příznivý, tak osobně nejsem o jeho správnosti (konzistenci se zákonem) přesvědčen, protože říci, že táborové stavby (byť jednoduché a dočasné) nejsou stavbami dle vodního zákona .. a proto v nich odpadní vody nevznikají je poměrně odvážné (vodní zákon pro své účely pojem stavba nijak nevymezuje, zatímco stavební zákon vymezuje pojem stavba velmi široce – jakékoli stavební dílo bez ohledu na jeho stavebně-technické provedení, délku trvání apod.).  Kdyby to chtěl nějaký vodopráví úřad řešit, bude mít docela nabito. Takže, jak ostatně praví vodní zákon, „v pochybnostech, zda jde o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní úřad“, chcete-li mít jistotu, konzultujte tuhle problematiku s místně příslušným vodoprávním úřadem (v praxi odbor ŽP obecního úřadu s rozšířenou působností). Z hlediska ochrany životního prostředí bych volil spíše vsakovačku (pokud možno v nějakém méně propustném podloží, v dostatečné vzdálenosti od povrchové vody nebo nějakého pramene/studny). Vyvaroval bych se vypouštění jakýchkoli odpadních vod přímo do recipientu (vodního toku), jednak je to pro samotnou kvalitu vody samozřejmě horší (tím víc, čím je třeba nižší aktuální průtok) a jednak se kromě vodního zákona můžete dostat do křížku i se zákonem o ochraně přírody a krajiny, ukázalo-li by se, že v daném vodním toku, do nějž je vypouštěno, žijí zvláště chránění živočichové (raci, některé ryby, někteří mlži, hmyz...) - Snaha o předčištění odpadové vody např. smrkovými větvemi s jejich následným pálením je z hlediska ekologie spíš zátěž, než pomoc. Olej je nejlepší odvážet k likvidaci nebezpečného odpadu a max. jeho zbytky, které nelze odvést, s něčím hořlavým spálit, (vytření pánve něčím hořlavým – pozor, nepoškrábat …), případně zlikvidovat jako komunální odpad

Výtah ze směrnice k táborům: Konání tábora je nutné ohlásit: d) vodoprávnímu orgánu, bude-li docházet k odběru povrchové (užitkové) vody z toku či nádrže za pomoci technického zařízení (např. čerpadlo, rozvod vody do kohoutů v polní umývárně apod.) – oznamuje se na odbor životního prostředí místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Roy: Pozor, vodoprávní úřad může trvat na vydání správního rozhodnutí, neboť pro oficielní povolení je nutné, aby proběhlo správní řízení vedené vodoprávním úřadem, do kterého by mluvil např. majitel. To je záležitost na několik měsíců.   Při ručním odběru pomocí kýblů se jedná o obecné nakládání, které nevyžaduje žádné povolení, ani od majitele pozemku, za předpokladů, že pozemek není oplocený, či obdobně chráněný a nedoje tím k ohrožení chráněných zájmů (např. zásadnímu snížení hladiny rybníka; ničení chráněných druhů).

- Jak povolit odpadovky, latríny apod.? Jan Novák – Honza, koordinátor pro oblast organizace:  Podle mě terénní úpravy, které popisuješ a které si dokážu při táborové činnosti představit, spadají plně do režimu terénních úprav a hrabání steliva ani odpadů se přímo nedotýkají. K povolení je tedy oprávněn v případech terénních úprav vlastník lesa. Tomáš Vítek - Datel souhlasí. Vorvaň: Soukromý majitel může povolit, ale bacha na státní či obecní lesy, tam je ten proces dost složitý. Místo odpadní jámy je nejlepší vozit zbytky nějakému hospodáři pro zvířata. Roy: Pozor však na §58 vyhl. č. 299/2003 Sb. – zbytky ke skrmení nesmějí mít charakter odpadu a obsahovat vedlejší živočišné produkty! Proto se někdy obtížně udávají. - Je z pohledu práva vykopání latríny / vsakovacích jam / odpadových jam na BIO vhodnější a možné na pozemcích mimo lesní půdní fond ? (zemědělský půdní fond, trvalý travní porost, … pozemky bez ochrany většinou k dispozici nejsou)… Jan Novák – Honza, koordinátor pro oblast organizace: Asi se to dá doporučit, ale kromě obecného zákazu znečišťování zemědelské půdy v § 3 odst. 1 a zákazu vnášení jiných látek dle odst. 2 zákona č. 334/1992Sb., o půdě, ve znění pozdějších předpisů o žádných povinnostech nebo sankcích nevím. Zase bych se snažil nepřekročit běžné rozumné povinnosti neznečištovat v jednotlivých zákonech a složkových předpisech a pokud mám souhlas vlastníka pozemku, snažil se postupovat přiměřeně. Latríny a odpadovky jsou dle mého bezvýznamnými zásahy do půdy (navíc pouze dočasnými). Tomáš Vítek – Datel z ILŠ Stříbrná řeka - pracuje jako inspektor ČIŽP: Souhlasím, tyto předpisy jsou zacíleny na ochranu půdy před poškozením buď ve větším plošném rozsahu, nebo nebezpečnějšími látkami. Běžný provoz táborů je marginální. Jan Kostka - Vorvaň: Je to lepší. S čím bývá problém je, že tam kde uděláš díru, tak ti tak po roku či dvou vznikne díra, jak se to co jsi tam zakopal, vstřebává. Pokud to pak zase zakopeš, tak většinou nikdo nemá problém, ale pokud to neuděláš, tak jo. Pak ti třeba hrozí, že jdeš lesem a propadneš se půl metru do 5 let staré latríny. Což už nikdo neocení.