Norma s klasickou strukturou neobsahuje:
sankci
hypotézu
derogační klauzuli
sankční hypotézu
dispozici
Ke klasické struktuře právní normy patří následující části:
úvod
hypotéza
sankce
určení právního řádu, podle kterého je třeba se řídit
dispozice
Dispozitivní právní normy jsou ty normy:
jejichž použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
které umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah právní normou)
které odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
které odkazují na právní řád určitého státu
které zrušují jiné právní normy
Kogentní právní normy jsou takové normy:
které nemají klasickou strukturu
které pouze stanoví, která ustanovení dřívějších předpisů se ruší
které umožnují účastníkům, aby svá práva a povinnosti upravili dohodou; pokud toho nevyužijí, jsou povinní se řídit kogentní normou
které určují právní řád určitého státu, podle kterého je třeba se řídit
žádná z uvedených odpovědí není správná
Právní normy, které formulují příkaz nebo zákaz, jsou normy:
blanketové
kolizní
zavazující
rozvazující
opravňující
Právní normy mezinárodního práva, které určují, jaký právní řád se vztahuje na daný případ, jsou normy:
odkazující
žádná odpověď není správná
Pro blanketovou normu platí:
je vždy normou mezinárodního práva
lze se od ní odchýlit projevem vůle subjektů právního vztahu
odkazuje v některé své části na jinou, jmenovitě uvedenou normu (zákon číslo, paragraf, odstavec,…)
vyskytuje se jen v Ústavě a ústavních zákonech
Hypotéza právní normy stanoví:
důsledky porušení právní povinnosti vyplývající z normy
jaké pravidlo chování je závazné
podmínky, za kterých je třeba realizovat pravidlo chování obsažené v dispozici normy
podle jakého práva se má daný případ řešit
postup při vymáhání nároků u soudu
Mezi právní normy, které nemají klasickou strukturu, patří normy:
kogentní
dispozitivní
Platnost právní normy nastane z uvedených možností:
vyhlášením na úřední desce Parlamentu
jejím vyhlášením ve Sbírce zákonů
vyhlášením v Obchodním věstníku
15. dnem od vyhlášení
Od kogentní normy:
se nelze odchýlit
se lze odchýlit pouze dvoustranným projevem vůle
se lze odchýlit pouze jednostranným projevem vůle
se lze odchýlit pouze dispozitivní normou
se lze odchýlit kolizní normou
Dispozitivní právní normy se nevyznačují tím, že:
jejich použití na upravované vztahy nelze vyloučit projevem vůle subjektů
umožňují účastníkům právních vztahů upravit jejich práva a povinnosti dohodou (a pouze pro případ, že toho účastníci nevyužijí, řídí se jejich vztah dispozitivní normou)
odkazují na jinou, jmenovitě určenou právní normu
odkazují na právní řád určitého státu
zrušují jiné právní normy
Právní normy, jejichž použití na právní poměry, které upravují, nemůže být vyloučeno ani omezeno projevem odchylné vůle subjektů, se nazývají normy:
Právní normy, které umožňují účastníkům právních vztahů, aby projevem souhlasné vůli určili obsah vzájemných oprávnění a povinností, se nazývají normy:
Kogentní právní normy:
jsou označovány také za kategorické
jsou typické pro oblast soukromého práva
jsou typické pro oblast veřejného práva
jsou takové, od kterých je možné se odchýlit
jsou takové, od kterých není možné se odchýlit
Dispozitivní právní normy:
Taxativní výčet:
opakem výčtu demonstrativního
je výčet úplný
je výčet příkladný
může být uveden slovem zejména
Demonstrativní výčet:
opakem výčtu taxativního
Dispozicí právní normy je ta část, která stanoví:
podmínky, za nichž se má norma realizovat
vlastní pravidlo chování (práva a povinnosti)
důsledky porušení povinnosti
podmínky pro uplatnění sankce
kdy norma nabude účinnosti
Právní norma, která umožňuje účastníkům právních vztahů, aby svá práva a povinnosti upravili odchylně na základě shody, je normou:
blanketovou
O právní normě kogentní platí:
platí, jen pokud ji strany nevyloučí
je možno se od ní odchýlit dohodou
je možné ji změnit ve správním řízení
je typická pro veřejnoprávní vztahy
je možné ji změnit rozhodnutím soudu
nelze se od ní odchýlit dohodou
Právní norma nabývá účinnosti:
vždy dnem, který je v ní výslovně uveden
vždy dnem vyhlášení
dnem, kdy ji příslušný orgán schválil
není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti 15. dnem po vyhlášení
není-li v ní výslovně uveden den nabytí účinnosti, nabývá účinnosti dnem vyhlášení
dnem, který je v ní výslovně uveden
Kolizní normy určují:
postup soudů, liší-li se právní úpravy různých států
práva a povinnosti soudu při rozhodování, nedohodnou-li si je strany ve smlouvě
práva a povinnosti subjektů právních vztahů, pokud o sporné otázce rozhoduje soud
rozhodné právo pro úpravu vztahů (poměrů) s cizím (mezinárodním) prvkem
žádná z uvedených možností není správná
Ke klasické struktuře právní normy nepatří:
určení právního řádu stáru, podle kterého je třeba se řídit
Taxativní výčet je výčtem:
“Nestanoví-li smlouva o běžném účtu něco jiného, platí banka majiteli účtu ze zůstatků prostředků na účtu úroky…“ je příkladem normy:
derogační
blanketní
“Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem normy:
“Ruší-li se zákon č. 140/1991 Sb.“ je příkladem normy:
V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“ představuje hypotézu to, že:
sankce neplatnosti
výpověď musí být dána písemně
výpověď musí být doručena druhé straně
výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel
žádná z přechozích možností není správná
V právní normě „Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníkovi, jinak je neplatná“ představuje dispozici to, že:
výpověď musí být písemná
„Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel.“
“Zrušuje se zákon č. 328/1991 Sb. o konkursu a vyrovnání“ je normou:
“Strany si mohou sjednat, že kupující nabude vlastnické právo později, než je stanoveno v § 443“ je normou:
“Vznik a zánik věcných práv k věcem movitým řídí se právem místa, kde věc byla v době, kdy nastala skutečnost, která zakládá vznik nebo zánik tohoto práva.“ je normou:
V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je hypotézou:
Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý
insolvenční návrh
Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne
insolvenční soud odmítne
neobsahuje hypotézu
V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.“ je dispozicí:
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje dohoda účastníků
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný
neobsahuje dispozici
je neplatný
“Společník, který ve lhůtě podle odstavce 1 nesplatil předepsanou hodnotu peněžitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20 % z nesplacené částky, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ je normou:
“Se souhlasem valné hromady může společník smlouvou přenést svůj obchodní podíl na jiného společníka, nestanoví-li společenská smlouva jinak.“ je normou:
“Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud tento zákon nevyžaduje většinu jinou. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k přijetí usnesení.“ je normou:
“Valná hromada se koná nejméně jednou za rok ve lhůtě určené stanovami, nejpozději však do 6 měsíců od posledního dne účetního období.“ je normou:
Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.“ vyplývá pro subjekt, který je regulován:
zákaz usmrcení
povinnost neusmrtit
oprávnění
právo
povinnost usmrtit
Z § 140 odst. 1 trestního zákoníku: „Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let.“ vyplývá pro soud v případě naplnění právní normy:
povinnost uložit sankci
oprávnění uložit sankci
právo uložit sankci
možnost uložit sankci
“Zrušuje se § 352 občanského zákoníku“ je příkladem:
dispozitivní normy
kogentní normy
kolizní normy
derogační normy
blanketní normy
“Kupní smlouva se řídí právem státu kupujícího“ je příkladem:
“Ujednání o omezení prodeje vyžaduje písemnou formu“ je příkladem:
“Zákaz konkurence neplatí pro komanditistu, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem:
“Při hlasování má každý společník jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak“ je příkladem:
V právní normě „Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne.“ je dispozicí:
insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti, nebo návrh, který je nesrozumitelný anebo neurčitý
nesrozumitelný anebo neurčitý
insolvenční soud odmítne (insolvenční návrh)
“Tato smlouva se řídí právem země prodávajícího“ je příkladem normy:
V právní normě „Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je neplatný.“ je hypotézou:
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků
Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje nebo dohoda účastníků, je neplatný
obsahuje pouze dispozici