Obsahem právního vztahu (právního poměru) jsou:
jeho účastníci
nehmotné statky
objekt
práva a povinnosti jeho účastníků
právní odpovědnost
právní skutečnosti
subjekty
věci
Obsahem právního vztahu (poměru):
je chování subjektu něco dát, konat, strpět, zdržet se
je souhrn oprávnění a právních povinností subjektů
jsou hodnoty lidské osobnosti (zdraví, život, čest člověka)
jsou výsledky duševní činnosti (např. know how, patenty)
žádná z výše uvedených možností není správná
Obsahem právního vztahu (poměru) se rozumí:
konkrétní práva a povinnosti
osoby fyzické, osoby právnické a stát
právní norma
právní skutečnost
primární a/nebo sekundární předmět
Podle počtu subjektů dělíme právní vztahy (poměry) na:
dvoustranné a vícestranné
hmotné a nehmotné
jednoduché a složené
relativní a absolutní
žádná z uvedených možností není správná
Příkladem právního vztahu (poměru) nemůže být:
dluh
manželství
státní občanství
účast společníka ve společnosti s ručením omezeným
Podle určitosti subjektů právních vztahů (poměrů) dělíme právní vztahy (poměry) na:
Obsahem právního vztahu (poměru) nejsou:
Předpoklady vzniku právního vztahu (poměru) jsou:
deklaratorní rozhodnutí soudu
objekt a obsah právních vztahů (poměrů)
subjekty právních vztahů (poměrů)
K předpokladům vzniku právních vztahů (poměrů) patří:
právní normy upravující práva a povinnosti subjektů
právní vědomí
shoda právních norem s morálními pravidly uznávanými danou společností
odporovatelnost
subjekty, objekt a obsah
Prvky právního vztahu (poměru) jsou:
konstitutivní rozhodnutí soudu
právní norma a právní skutečnost
Objektem právního vztahu (poměru) je:
chování něco dát
chování něco konat
chování něco strpět
lidské chování v daných společenských vztazích
souhrn právních povinností a oprávnění
O právních vztazích (poměrech) platí:
lze je definovat jako vztahy mezi lidmi či jejich organizovanými kolektivy
právní vztah (poměr) existuje, je-li dána pouze právní norma
právní vztah (poměr) existuje, jestliže existuje pouze právní skutečnost
právní vztah (poměr) existuje, jestliže je dána právní norma a existuje právní skutečnost
prvkem jsou subjekt, obsah a objekt
vytvoření právních vztahů (poměrů) je stupněm realizace práva
Předpokladem vzniku právního vztahu (poměru) není:
Prvkem právního vztahu (poměru) není:
Právní úkon (právní jednání) se skládá z obsahových složek, které dělíme na:
fantazijní složky
nahodilé složky
podstatné složky
pravidelné složky
uskutečnitelné složky
Ke vzniku právního vztahu (poměru) v českém právu může dojít:
i z jiných právních důvodů
z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního úřadu
z právních a protiprávních jednání
z události a protiprávních stavů
ze zákona
Základním prvkem každého právního vztahu (poměru) jsou:
konkrétní práva a povinnosti (tj. obsah právního vztahu/poměru)
objekt právního vztahu (poměru)
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické (nikoli však stát)
subjekty, tj. osoby fyzické a osoby právnické a stát
Příkladem právního vztahu (poměru) může být:
Právní vztahy (poměry) dělíme na:
pouze soukromoprávní
pouze veřejnoprávní
soukromoprávní a veřejnoprávní
statusové (tj. stavové) a závazkové (tj. obligační)
Právní možnosti subjektu chovat se určitým způsobem, tj. možnost vyjádřená a zaručená objektivním právem, a tedy chráněná zvláštním způsobem se označuje jako právo:
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují rovnoprávnosti účastníků, označujeme jako právní vztahy (poměry):
Právní vztahy (poměry), které se vyznačují vztahy podřízenosti a nadřazenosti, označujeme jako právní vztahy (poměry):