Pro prezidenta České republiky platí:
má právo navrhovat zákony
může být zvolen nejvýše dvakrát za sebou
nemá právo vrátit Parlamentu ČR ústavní zákon
z výkonu své funkce je odpovědný Parlamentu ČR
žádná odpověď není správná
Mezi pravomoci prezidenta České republiky nepatří:
podepisuje zákony
rozpouští poslaneckou sněmovnu
předkládá návrhy zákonů
svolává zasedání Poslanecké sněmovny
jmenuje členy bankovní rady České republiky
Prezident republiky nemá pravomoc:
volby soudců Ústavního soudu
podepisování zákonů ČR
jmenování členů vlády
jmenovat soudce Ústavního soudu
povyšovat generály
jmenovat soudce z povolání
zasahovat do trestního řízení
zasahovat do občanského soudního řízení
vrátit Parlamentu ústavní zákon
vyhlašovat volby do Parlamentu ČR
Zákonodárnou iniciativu nemá:
poslanec
Senát
vláda
zastupitelstvo kraje
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR má:
281 poslanců volených na dobu 5 let
81 poslanců volených na dobu 4 let
281 poslanců volených na dobu 4 let
200 poslanců volených na dobu 5 let
200 poslanců volených na dobu 4 let
Pro přijetí běžného zákona v Poslanecké sněmovně je třeba, aby:
byla přítomna alespoň polovina zvolených poslanců a pro přijetí návrhu hlasovala nadpoloviční většina přítomných
byla přítomna alespoň třetina zvolených poslanců a pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech přítomných
pro přijetí hlasovala nadpoloviční většina všech zvolených poslanců
pro přijetí hlasovala třípětinová většina všech zvolených poslanců
žádná z uvedených odpovědí není správná
Vrátí-li prezident přijatý zákon Poslanecké sněmovně:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to ve znění pozměňovacích návrhů prezidenta – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a to v původním znění – ke schválení je třeba nadpoloviční většiny všech přítomných poslanců
zákonodárný proces tím končí s tím, že zákon není schválen
K přijetí ústavního zákona v Poslanecké sněmovně je třeba:
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň polovina zvolených poslanců)
souhlasu třípětinové většiny přítomných poslanců (přičemž přítomna musí být alespoň třetina zvolených poslanců)
souhlasu nadpoloviční většiny všech zvolených poslanců
souhlasu třípětinové většiny všech zvolených poslanců
Zamítne-li Senát návrh zákona schválený Poslaneckou sněmovnou,:
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou přítomných poslanců
zákon je přijat, schválí-li ho místo Senátu prezident republiky
zákonodárný proces tím končí, přičemž zákon není přijat
Poslanecká sněmovna o něm hlasuje znovu, a návrh je poté přijat, pokud je přijat nadpoloviční většinou všech zvolených poslanců
Přijaté zákony podepisuje:
předseda vlády, předseda Senátu a prezident republiky
předseda vlády, prezident republiky a předseda Poslanecké sněmovny
předseda vlády, předseda Senátu a předseda Poslanecké sněmovny
pouze prezident republiky
pouze předseda vlády
Mandát poslance nebo senátora zaniká:
spácháním trestného činu
odvoláním voliči
rozhodnutím Ústavního soudu
vzdáním se mandátu
vznikem neslučitelnosti funkcí
Návrh zákona nemůže podat:
zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku
prezident
ombudsman
skupina poslanců
O prezidentovi platí:
může být zvolen do funkce nejvýše třikrát za sebou
jmenuje soudce obecných soudů na doživotí
může podat návrh zákona
může být stíhán pro velezradu
Orgánem moci výkonné v České republice je:
prezident republiky
Ústavní soud
žádná z uvedených možností
Pro prezidenta republiky podle Ústavy České republiky platí:
je hlavou státu
je nedotknutelný
je volen v nepřímých volbách
je z výkonu své funkce odpovědný
Do práva veřejného nepatří:
ústavní právo
finanční právo
správní právo
trestní právo
daňové právo
devizové právo
obchodní právo
občanské právo
rodinné právo
Mezi odvětví veřejného práva patří právo:
rodinné
pracovní
trestní
správní
ústavní
finanční
občanské
Právo veřejné je:
oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si všichni účastníci rovni
pouze oblast trestního práva
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány dispozitivními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány kogentními normami
Právo hmotné
jsou právní normy vymezující práva a povinnosti (nikoliv ale způsoby jejich uplatnění)
jsou právní normy upravující způsoby realizace subjektivních práv a vymáhání plnění právních povinností
je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou si účastníci rovni
je oblast práva upravující vztahy, v nichž jsou fyzické nebo právnické osoby podřízeny státu
je oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upraveny dispozitivními normami
Mezi právní normy procesní patří:
Občanský zákoník
Obchodní zákoník
Trestní zákoník
Trestní řád
Občanský soudní řád
Do práva veřejného patří:
právo obchodní
právo rodinné
právo finanční
právo trestní
právo správní
právo devizové
právo občanské
O komunitárním právu platí:
představuje samostatný právní řád
zavazuje nejen členské státy, ale i vnitrostátní subjekty
není samostatný právní řád
zavazuje pouze vnitrostátní subjekty
má přednost před právními řády členských států
nemá přednost před právními řády členských států
zavazuje pouze členské státy
Právo procesní je:
právním nárokem
souhrn právních norem, které upravují práva a povinnosti fyzických osob
souhrn právních skutečností
souhrn právních norem, které upravují vztahy, které vznikají při řízení před příslušným státním orgánem
souhrn právních norem, které upravují vztahy subjektů občanské společnosti
Mezi odvětví práva veřejného nepatří právo:
Právo soukromé není:
pouze oblast rodinného práva
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně kogentními normami
ta oblast práva, ve které jsou společenské vztahy upravovány převážně dispozitivními normami
Pro oblast soukromého práva je pravdivé následující tvrzení:
každý může činit, co není zákonem zakázáno
každý může činit, co je zákonem dovoleno
každý nemůže činit, co je zákonem zakázáno
každý nemůže činit, co je zákonem dovoleno
každý může činit pouze to, co je dovoleno a kodifikováno
Právo soukromé je:
Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení:
orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem dovoleno
orgány veřejné moci mohou činit to, co není zákonem zakázáno, a mohou činit to, co není dovoleno
orgány veřejné moci nemohou činit to, co je zákonem zakázáno, a nemohou činit to, co je dovoleno
Pro oblast veřejného práva je pravdivé následující tvrzení
orgány veřejné moci mohou činit to, co je zákonem dovoleno