1. Čím znázorníme rozdělení četností hodnot spojité veličiny:
Výsečový graf
Sloupcový graf
Histogram
2. Ve výsečovém diagramu vyjadřuje velikost úhlu každé výseče:
Průměrnou hodnotu veličiny
Absolutní či relativní četnost
Kumulativní absolutní četnost
3. Ve sloupkovém grafu vyčteme četnost ze:
šířky sloupku
výšky sloupku
nedá se vyčíst
4. Co není vychýleno extrémními hodnotami základního souboru:
směrodatná odchylka
aritmetický průměr
medián
5. Zadáno 7 konkrétních platů, kolik zaměstnanců pobírá plat, který je nižší než medián:
4
3
2
6. Je možné, aby se u symetrického rozdělení neshodoval průměr s mediánem:
Není to možné.
Je to možné, ale pouze pokud se vyskytují příliš malé hodnoty.
Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké hodnoty.
Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké nebo příliš malé hodnoty.
7. Průměr ze souboru hmotnosti sušenek je 500g a medián 575g. Jaká je jednotlivá váha sušenek:
Více sušenek váží více než je průměr.
Více sušenek váží méně než je průměr
Medián odděluje 57,5 % nižších hmotností sušenek
8. Medián může popsat polohu statistického souboru lépe než průměr, jestliže:
má větší hodnotu než průměr
v souboru je více malých hodnot
v souboru existují ojedinělé extrémy
nikdy
9. Z 30 hodnot byl vypočten aritmetický průměr 15 a nalezen medián 13,9. Dvě jednotky však byly opomenuty a je třeba je dodatečně zařadit do souboru. Hodnoty sledované proměnné jsou u nich 10 a 36. Opravené výsledky pak budou:
průměr = 16 ; medián = 14,9
průměr = 15,5 ; medián = 14,4
průměr = 15,5 ; medián = 13,9
průměr = 15 ; medián nelze určit
10. Modus:
Je 25% kvantil
Je 50% kvantil -median
Nepatří mezi kvantily
11. Byly naměřeny teploty pod bodem mrazu, rozptyl bude:
kladný
záporný
Nelze určit
12. Naměřili jsme směrodatnou odchylku 0:
to je možné, pokud jsou všechny hodnoty stejné
není to možné
je možné pouze, pokud je i průměr roven 0
13. Rozptyl je:
součet kvadratických odchylek od průměru
průměr absolutních odchylek od průměru
průměr čtvercových odchylek od průměru
součet absolutních odchylek od průměru
14. Součet odchylek od průměru je roven:
nule
jedné
pokaždé jinak
15. Rozptyl dvou záporných různých čísel je:
0
16. Máme skupinu nájmů, průměr jednorázově vzroste o 1311 CZK, jak se změní variační rozpětí a rozptyl?:
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí nelze na základě uvedené informace odhadnout
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí vzroste
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí klesne
17. Medián mezd žen = 20, medián mezd mužů = taky 20, celkový medián taky 20?:
ANO
NE
18. Použití harmonického průměru je vhodné, pokud chceme spočítat průměrnou rychlost:
19. Rozptyl je vždy větší než směrodatná odchylka :
20. Směrodatná odchylka může být záporná:
ano
ne
21. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantu a, medián se nezmění:
22. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantua, průměr, směrodatná odchylka a rozptylse nezmění:
23. Směrodatná odchylka náhodné veličiny může být 0:
24. Pokud máme kvantil U0,70, dokážeme zněj spočítat kvantil U0,30?:
25. Pokud vynásobím váhy ve váženém aritmetickém průměru konstantou, průměr se nezmění.:
26. Pokud při výpočtu váženého aritmetického průměru vynásobíme četnosti konstantou, také průměr se vynásobí touto konstantou:
27. 50% kvantil se nemůže rovnat 75%kvantilu z těch samých hodnot:
28. Pokud jeden jev má pravděpodobnost 0,5 a druhý 0,2 a jejich sjednocení má hodnotu 0,7, pak tyto jevy jsou:
Nezávislé
Neslučitelné
Tato situace nikdy nemůže nastat, jelikož sjednocení se vždy rovná násobku daných pravděpodobností
29. Proměnná obor studia je veličina
kvalitativní
kvantitativní
diskrétní
30. Jaký druh proměnné je počet dětí v rodině:
ordinální
kvantitativní (spojité)
kategoriální
kvantitativní (diskrétní)
31. Jen jedna znásledujících pravděpodobnostních funkcí je správná pro hodnoty 1,2,3.:
P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
P(1) = 0,1 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
P(1) = 0,3 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,7
P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,5
32. Máme 3 různe zapisy distribucni funkce, ale jenom jeden z nich je spravně, urcit ktery:
F(0) = 0.1, F(1) = 0.2, F(2) = 0.3
F(0) = 0, F(1) = 0.7, F(2) = 1
F(0) = 0, F(1) = 0.6, F(2) = 0.2
33. Jaká je hodnota opačného jevu k jevu A?:
1–P(A)
P(A)–1
34. Pravděpodobnost jevu jistého:
1
100
35. Hypergeometrické rozdělení se užívá:
u pravděpodobnostního rozdělení závislých jevů
u pravděpodobnostního rozdělení nezávislých jevů
u spojité pravděpodobnostní veličiny
36. Binomické rozdělení lze za jistých okolností aproximovat normálním rozdělením:
37. Při zvyšujících se pokusech se binomické rozdělení blížínormálnímu:
38. Binomické rozdělení využijeme u nespojitých veličin:
39. Distribuční funkce F(x) může nabývat hodnot:
0≤F(x)≤1
0<F(x)<1
-1<F(x)<1
40. Výdrž baterie je náhodná veličina X a hodnota jejího 90 procentního kvantilu je rovna 210. Což znamená:
90 procent baterií vydrží méně než 210 hodin
90 procent baterií vydrží přesně 210 hodin
10 procent baterií vydrží méně než 210 hodin
41. 10% kvantil normovaného normálního rozdělení je:
nejde zjistit
43. Co platí o distribuční fci F(x):
je nerostoucí
44. Hustota pravděpodobnosti je:
Jiný název pro distribuční fci
Pravděpodobnostní rozdělení NV
Funkce pro vyrovnání sezónní složky při analýze časových řad
Pravděpodobnostní fce tzv. distribučního rozdělení
45. Je možné, aby u symetrického rozdělení vyšel průměr rozdílně než medián?:
Není to možné
Je to možné, když existuje extrémně velká hodnota
Je to možné, když existuje extrémně malá hodnota
Je to možné, když existuje extrémně velká i extr. malá hodnota
46. Měříme spotřebu auta na 100 km/h, co znamená F(8)-F(6)?:
Pravděpodobnost, že průměrná spotřebana 100 km/h bude vintervalu 6 až 8
Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto spotřebuje benzín vintervalu 6 až 8
Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto nespotřebuje benzín vintervalu 6 až8
47. Hustota pravděpodobnosti je:
Jiný název pro distribuční funkci
Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení nespojité náhodné veličiny
Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení spojité náhodné veličiny
48. U normálního rozdělení je střední hodnota nula a rozptyl1. :
50. Spolehlivost odhadu značíme:
1–alfa
1-beta
BETA
51. Máme interval spolehlivost 95% a 90%, potom:
Interval 90% je širší než 95%
Interval 90% je užší než 95%
52. Kolik mezí a které/á jsou udány u jednostranných intervalů spolehlivosti?:
2-horní a dolní
1-pouze horní
1-horní nebo dolní
53. Bodovým odhadem střední hodnoty je výběrový průměr ze vzorku:
54. Pokud nemáme směrodatnou odchylku základního souboru, nemůžeme použít směrodatnou odchylku výběrového souboru:
55. Odlehlé hodnoty náhodné veličiny vedou kpřesnějšímu průměru.:
56. Studentovo rozdělení u intervalůspolehlivosti použijeme:
Když známe celkový rozptyl
Když neznáme celkový rozptyl a máme n>30
Když neznáme celkový rozptyl a n<30
57. otázka k intervalu spolehlivosti pro střední hodnotu
šířka přímo závisí na n
směrodatná odchylka nemá vliv na šířku
středem intervalu je výběrovýprůměr
59. Nestrannost bodového odhadu spočívá v :
má nejmenšírozptylb.
má nejmenší střední hodnotu
střední hodnota je menší než odhadovaný parametr
střední hodnota je stejná jako odhadovaný parameter
60. známe 99% interval, potom 95% bude:
sirsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
uzsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
stejný
61. Mějme vypočítán interval spolehlivosti na základě n=50 hodnot. Jestliže zvětšíme rozsah výběru a nyní je n = 150, dostaneme:
Užší interval spolehlivosti
Širší interval spolehlivosti
Nelze rozhodnout o změně šířky intervalu spolehlivosti
62. Co se stane s přesností, když se zvýší spolehlivost intervalu?:
Klesá s rostoucí spolehlivostí intervalu.
DASDASDASD
63. Který interval je spolehlivější - byly zadány 95% a 90% intervalya.:
95% interval spolehlivosti je spolehlivější než 90 %
ale ten 90 % je zase přesnější.
64. Přesnost intervalového odhadu je nepřímo úměrná šířce intervalu spolehlivosti:
65. Velká variabilita hodnot X snižuje přesnost odhadu jejich průměru:
66. Při nezamítnutí hypotézy, jež je na hladině významnosti 0,05 nesprávná se dopustíme chyby:
první ho řádu při alfa=0,05
prvního řádu při alfa=0,95
druhého řádu
67. Pokud na hladině významnosti zamítnu nulovou hypotézu, která platí, pak se jedná o:
chybu prvního druhu
chybu druhého řádu
68. Kritický obor je:
Podmnožina oboru hodnot testového kritéria
Podmnožina hodnot testované hypotézy
Podmnožina hodnot alternativní hypotézy
69. Na posouzení váhy lidí před a po diet se použije:
Párový t test
Dvouvýběrový t test
ANOVA test (F test)
70. Ktestu bylo vybráno 25 aut a naměřená spotřeba před a po výměně katalyzátorů. Pro prokázání zlepšení spotřeby po výměně použijeme:
analýzu rozptylu
test nezávislého výběru
párový t-test
71. Kdy zamítneme hypotézu H0, když alfa je 0,1:
0,08 , pokud je touto hodnotou myšlena p-hodnota
-0,02
0,12
72. Pokud zamítneme Ho: μo =μ1 oboustranným testem, potom u jednoho zjednostranných testů při stejné hladině významnosti zamítáme hypotézu:
Vždy
Nikdy
73. Co značí síla testu?:
Pravděpodobnost zamítnutí neplatné nulové hypotézy
SDADAS
74. Hladina významnosti statistické testové hypotézy je:
to samé co p-hodnota
je kvadrát p-hodnoty
pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy, která ale platí
pravděpodobnost přijetí nulové hypotézy, která ale neplatí
75. Jak snížíme pravděpodobnost chyby 2. druhu?:
Snížením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
Snížením hladiny významnosti a snížením vzorku
Zvětšením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
Zvětšením hladiny významnosti a snížením vzorku
76. Když se změní u testování alfa z5% na 1% tak se KRITICKÝ OBOR:
nezmění
zmenší
zvětší
nedá se říct
77. Co znamená při testování hypotéz 1-β:
chyba I. druhu ( = PP zamítnutí správné hypotézy)
chyba II. druhu (=PP nezamítnutí nesprávné hypotézy, platí-li H1)
pravděpodobnost nezamítnutí správné nulové hypotézy (tohle je 1-α = spolehlivost!)
pravděpodobnost zamítnutí nesprávné nulové hypotézy(síla testu)
78. Provedli jsme 25 měření před hnojením a po hnojení půdy. Jak zjistíme, jestli velikost úrody závisí na hnojení?:
Testem o rovnosti rozptylů
Testem o nerovnosti rozptylů
Testem o rovnosti středních hodnot(párový t test)
79. Zvětšením spolehlivosti se při stejném rozsahu výběru přesnost intervalového odhadu střední hodnoty normálního rozdělení:
nezmění se
80. Co platí pro test rovnosti středních hodnot dvou rozdělení, pokud jsou n1 a n2 větší než 30?.:
Výběry nemusí být znormálního rozdělení. Protože u velkých výběrů se všechna rozdělení blíží normálnímu
nelze říci
81. Kritická hodnota se vypočítala na základě výběrových údajů, zatímco hodnota testového kritéria se najde vtabulkách kvantilů některého pravděpodobnostního rozdělení
82. P-hodnota 0,03. Zamítáme na hladivě významnosti 0,01 i 0,05
83. Spolehlivost odhadu značíme jako1-alfa
84. Pravděpodobnost chyby1.druhu je větší než pravděpodobnost chyby2.druhu.
85. Testové kritérium vyčteme vtabulkách a proměnou vypočtenou ztestového kritéria musíme dopočítat.
86. Pomocí chí-kvadrát testu dobré shody byla naměřena p-hodnota 0,045
Zamítáme testovanou hypotézu na 5% i 1% hladině významnosti
Nezamítáme hypotézu na 1%, ale na 5% hladině ano
Nezamítáme ani na 5% ani na 1%
87. Test dobré shody porovnává
Dvě kvantitativní veličiny
Tři kvantitativní veličiny
Teoretická a skutečná data
88. Chí kvadrát test dobré shody má počet stupňů volnosti rovný počtu skupin
89. Chí-kvadrát test dobré shody ověřuje rovnost hodnot vjednotlivých skupinách
90. Chí-kvadrát test dobré shody je založen na srovnání pozorovaných četností a teoretických četností v jednotlivých skupinách.
91. Vtestu chí kvadrátu vyšlo testové kritérim -44. Co můžeme říci?
bylo špatně vypočítané kritérium
92. Při testování závislosti v kontingenční tabulce se dvě teoretické četnosti rovnají 1. V tom případě:
chí-kvadrát test můžeme použít
chí-kvadrát test nemůžeme použít, protože nejsou splněny předpoklady pro jeho užití
párový t-test můžeme použít
F-test můžeme použít
93. Testujeme hypotézu ... vkontingenční tabulce o rozměru (r=3; s=4)...a testové kritérium vyšlo G=-12,34:
Zamítneme
Nezamítneme
Nelze rozhodnout, zřejmě je chyba ve výpočtu testového kritéria//G nemůže být záporné číslo
Při daném rozměru tabulky nelze rozhodnout
94. Máme kontingenční tabulku 3x3 a že testové kritérium vyjde 9.85 a jestli na 95 procentní významnosti můžeme potvrdit závislost.
Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
Ne, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 4 stupni volnosti.
Ne, pomocí chí-testu dobré shody s4 stupni volnosti.
95. Zjištěné četnosti zaznamenané uvnitř kontingenční tabulky se nazývají:
Marginální
Sdružené
Očekávané
Kumulativní
96. U kontingenčních tabulek využijeme:
Chí-kvadrát
Studentův t-test
F-test
97. Podmínkou pro využití chí-kvadrátu je dostatečné obsazení ve všech skupinách
98. Statistika G (kontingenční tabulky) vychází vždy vintervalu <-1,1>.
99. Pro použití chí-kvadrát testu předpokládáme dostatečně velké hodnoty pozorovaných četností vjednotlivých třídách.
100. Pearsonův koeficient kontingence při velmi těsné závislosti proměnných dosahuje hodnoty 1
101. Když zaměním řádky za sloupce u kontingenčních tabulek, nemá to vliv na výsledek-
102. Máme 4 druhy hnojiva a knim výnosy na hektar. Pro srovnání průměrných výnosů použijeme:
F-test analýzy rozptylu
t-test o parametrech
t-test o rovnosti středních hodnot
103. Jaké jsou parametry testového kritéria u F-testu když jsou 4 firmy a od každé se zkoumalo 5 žárovek.
5 a 20
4 a 18
5 a 19
3 a 16
104. Chceme porovnat průměrnou dobu cestování zmísta A do místa B po třech různých trasách. Při splnění určitých podmínek požijete:
F-test v analýze rozptylu
Chí-kvadrát test vkontingenční tabulce
t-test v korelační analyze
105. Testové kritérium používané vanalýze rozptyluje:
závislé na počtu tříd
nezávislé na počtu pozorování
při platné nulové hypotéze má studentovo t-rozdělení
při platné nulové hypotéze má chí-kvadrát rozdělení
106. Co testujeme při analýze rozptylu
rovnost středních hodnot
rovnost rozptylů
107. Co říká alternativní hypotéza u analýzy rozptylu?
všechny střední hodnoty se liší
alespoň jedna střední hodnota se liší od ostatních
108. Jaké rozdělení má testové kritérium při analýze rozptylu?
F rozdělení (Fischerovo)
DASDAS
109. Chcete porovnat výkony pracovníků (tj. Počet vyrobených výrobků za směnu) ve třech směnách. Použijete:
t test o shodě středníchhodnot
chí-kvadrát test v kontingenční
F test v analýze rozptylu
110. Analýza rozptylu se využívá:
při měření závislosti proměnné kvantitativní na proměnné kategoriální
111. Poměr determinace u analýzy rozptylu, jak ho vypočítáme:
Meziskupinový součet čtverců / celkový součet čtverců
Meziskupinovy/vnitroskupinovy
Vnitroskupinovy/celkovy
Vnitroskupinovy/meziskupinovy
112. Analýzu rozptylu je možné chápat jako testování hypotézy o shodě rozptylů?
113. Při analýze rozptylu porovnáváme výsledné testové kritérium skvantilem chí kvadrátu.
114. Vyjde-li nám při analýze rozptylu p-hodnota 0,03, pak zamítáme nulovou hypotézu při hladinách významnosti 0,01 i 0,05.
115. Testové kriterium u analýzy rozptylu konstruujeme jako podíl meziskupinového a celkového součtu čtverců.
116. Při výpočtu analýzy rozptylu porovnáváme testové kriterium sF hodnotou vtabulkách (Fisher-Snedecorův kvantil)
117. Analýza rozptylu se používá při testování závislosti dvou kategoriálních proměnných?
118. Těsnost závislosti vanalýze rozptylu posuzujeme pomocí korelačního koeficientu?
119. Kovariance nabývá hodnot
jakýchkoli reálných
z intervalu <-1,1>
kladných
120. Metoda nejmenších čtverců je:
součet čtverců reziduí
rozdíl reziduí čtverců
něco jiného
121. Obsahem nulové hypotézy u korelační analýzy je:
Závislost dvou kvantitativních proměnných
Nezávislost dvou kvantitativních proměnných
Závislost dvou kvalitativních proměnných
Nezávislost dvou kvalitativních proměnných
122. Lineární závislost 2 veličin je vyjádřena vgrafu přímkou rovnoběžnou s vodorovnou osou. Veličiny:
Jsou na sobě lineárně závislé
Jsou na sobě lineárně nezávislé
Jsou na sobě funkčně závislé
Jsou na sobě funkčně nezávislé
123. Korelační analýza může být využita pro zkoumání:
závislosti dvou kategoriálních proměnných,
závislosti proměnné kategoriální na proměnné kvantitativní,
závislosti proměnné kvantitativní naproměnné kategoriální,
závislosti dvou kvantitativních proměnných
124. Komentujte následující regresně sdružené přímky: Y=5x-2 X=5-0,2y
podle absolutní hodnoty regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
podle znamének regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
podle opačných znamének regresních koeficientů jsou přímky na sebe kolmé
125. Bylo zkoumáno, zda cena žárovky a délka jejího svícení spolu závisí -spočteme to
Párovým korelačním koeficientem
ANOVA testem
Chí-kvadrát testem
126. Máme I² v korelační analýze, kdy je závislost nejtěsnější:
ryx= 0,7
ryx= -0,9
I² = 0,85
127. Kde se používá metoda nejmenších čtverců ?
metoda určování parametrů regresních funkcí
SDAADS
128. Při t-testu(b0/s(b0)) sa používa:
Studentovo rozdělení
Fischerovo rozdělení
129. Když máme rovnici Y = 16 –0,8 x, platí, že:
Korelační koeficient musí být kladný
Korelační koeficient musí být záporný
130. Když vyjde u regrese F-test "NEVÝZNAMNÝ”, tak to znamená že:
daný model nepřijímáme, neexistuje regresní závislost
daný model je vhodný
nelze určit
131. Znám korelační koeficient r, jaký bude poměr determinace r2
vetsi
mensi
nelze urcit
133. Regresní koeficient
vyjadřuje změnu závisle proměnné při jednotkové změně nezávislé proměnné
akorát přehozené závislé/nezávislé
sílu závislosti mezi x a y
134. Pokud do modelu přidáme další proměnné, index determinace se:
zmenší se
zvětší se
135. Kde se používá metoda nejmenších čtverců -?
metoda určování parametrů regresních funkcí,
SDASDASD
137. Korelační koeficient se spočítá jako:
+ PODÍL KOVARIANCE A SOUČINU SMĚRODATNÝCH ODCHYLEK
SFADSFSA
138. Korelační koeficient: r2=-0,8 + graf, napsat, co platí
Silná přímá závislost
Silná nepřímá závislost
Slabá nepřímá závislost
Chyba měření-korelační koef nemůžebýt záporný
139. Hodnoty párového korelačního koeficientu leží vintervalu:
<-1 ; 0>
<-1 ; 0)
(0 ; 1>
<-1 ; 1>
140. Koeficient determinace v regresní analýze lze případně spočítat jako:
druhá odmocnina z korelačního koeficientu
druhá odmocnina zvar. koeficientu
druhá mocnina korelační koeficient na druhou
141. Co je to index determinace?
- Nabývá hodnot <-1 ;1>
Poměr čtverců modelu a celkových čtverců
Poměr čtverce modelu a reziduálních čtverců
Může nabývat jakékoli hodnoty
142. Regresní přímka je zadána rovnicí Y=100 + 5x, co se stane se závislou proměnnou Y, kdyžse x zvýší o100jednotek?
Zvýší se o 500 jednotek
SDADS
143. Regresní přímka, když se všechny y zvětší o 2 a x se nezmění, co se stane?
směrnice přímky se nezmění a průsečík sosou y se změní o 2
SADADS
144. Hodnota součinu sdružených výběrových regresních koeficientů bxy a byx je vždy:
V intervalu <0;1>
Rovna jedné
Rovno 0
Větší než jedna
145. Regresní analýza vyjadřuje závislost
Dvou kvantitativních proměnných
Dvou kvalitativních proměnných
Závislost kvalitativní proměnné na kvantitativní proměnné
Závislost kvantitativní proměnné na kvalitativní proměnné
146. Vícenásobný regresní model o 6 neznámých, 2 jsme vyřadili, koeficient determinace se:
Zmenší
Zvětší
Nelze určit bez výpočtu
147. Z regresního modelu se čtyřmi vysvětlujícími proměnnými byly dvě proměnné odebrány jako málo důležité. Potom:
index determinace v menším modelu nemůže být větší než v modelu s více proměnnými
index determinace se může zvýšit, pokud vynechané proměnné nejsou v modelu důležité
nelze obecně říci, jaký vztah bude mezi indexy determinace
148. Součin výběrových koeficientů sdružených regresních přímek je vždy číslo nezáporné.
149. Pomocí regrese je možné měřit závislost dvou kvantitativních proměnných
150. Jestliže je směrnice přímky záporná, tak to znamená, že je korelační koeficient záporný.
151. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace
152. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace
153. Korelační koeficient je podíl reziduálního součtu čtverců na celkovém součtu čtverců
154. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace?
155. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace snížit
156. Korelační koeficient se používá pro určení závislosti analýzy rozptylu.
157. Metodu nejmenších čtverců lze přímo použít k odhadu parametrů u nelineární regrese
158. Regresní parabola je funkcí lineární z pohledu parametrů
159. Jestliže známe jeden řetězový index, co z něho můžeme vypočítat?
Laspeyresův index
Bazický index předchozího období
Meziroční tempo růstu
160. Chronologický průměr využijeme u:
časových řad intervalových
časových řad okamžikových
při měření aritmetického průměru časové řady
161. Kdy používáme vážený chronologický průměr
u okamzikovych časových řad, kdy mezi obdobimy je ruzne rozmezi
u okamzikovych, kdy mezi obdobimy je stejne rozmezi i
u tokovych
162. Průměrnou hodnotu časové řady “Počet zaměstnanců kposlednímu dni měsíce”zjištěnou v r. 1990 v lednu, březnu a pak od května každý měsíc. Vypočítáme:
Prostým aritmetickým průměrem
Váženým aritmetickým průměrem
Prostým chronologickým průměrem
Váženým chronologickým průměrem
163. Jak lze převést okamžikovou měsíční časovou řadu na čtvrtletní?
Sečíst 3 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
Sečíst 4 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
Vzít z měsíční ČŘ každou 3. hodnotu
Vzít z měsíční ČŘ každou 4. Hodnotu
164. Průměr u čas. řad, když známe koeficienty růstu je:
GEOMETRICKÝ
ASD
165. Očištěná časová řada má:
jen trendovou část
sezonní a náhodnou složku
jen náhodnou složku
jen trendovou a náhodnou složku
166. Průměrný koeficient růstu se vypočítá jako:
geometrický průměr
harmonický průměr
medián k. r.
167. Při modelování sezónní složky regresní metodou do modelu:
nevládáme žádné sezónní umělé proměnné
vkládáme o jednu méně sezónních umělých proměnných než je počet sezón
o jednu více sezónních umělých proměnných než je počet sezón
stejný počet sezónních umělých proměnných jako je počet sezón
168. Jaký je relativní přírůstek, když koeficient růstu = 0,85
-0,1517
ASDASD
169. Součet sezónních faktorů u modelu řady skonstantní sezónností je:
roven nule
roven jedné
roven délce sezónnosti
170. Čtvrtletní časovou řadu očistíme od sezónnosti:
Aritmetickými průměry
Jednoduchými klouzavými průměry
Centrovanými klouzavými průměry
Váženými aritmetickými průměry
171. Systematické složky vkrátkodobé časové řadě jsou pouze:
trendová, sezónní, cyklická
trendová, cyklická, reziduální
cyklická, sezónní
reziduální
172. Průměrnou hodnotu časové řady je vždy vhodné vypočítat jako prostý aritmetický průměr jejich jednotlivých hodnot.
173. Při modelování trendů včasových řadách pomocí regresního přístupu je vždy lepší použít kvadratickou funkci než lineární.
174. Systematické složky v časové řadě jsou jen trendová a cyklická.
175. Sezónní umělé proměnné jsou jen u čtvrtletních intervalů, ne u měsíčních ani ročních.
176. Průměrné tempo růstu včasové řadě musí být vždy větší než jedna.
177. Klouzavé průměry umožňují vyhladit průběh časové řady a naznačit její trend
178. Index spotřebitelských cen ČSÚ měří a zveřejňuje
jednou týdně
jednou měsíčně
čtvrtletně
179. Máme bazický index zroku 2010 IB=1,28 (2009 základní rok) o řetězcovém indexu za stejné období platí
Je větší než 1, 28
Je menší než 1,28
Je roven 1, 28
180. Včasové řadě skladnými hodnotami je hodnota jednoho z koeficientů růstu 0,85. Pak hodnota odpovídajícího relativního přírůstku (nepřevedená na %) musí být:
také kladná
kladná, z intervalu (0,1)
záporná, zintervalu (-1,0)
záporná, menší než -1
181. Pokud chceme porovnat ceny dvou období, použijeme:
řetězový index
korelační koeficient
index determinace
182. Máme tržby za únor a březen výrobků A a B vprodejním řetězci. K zachycení změny tržeb použijeme:
Nějaký složený index
Hodnotový index
Paasheho objemový index
183. Individuální indexy se dělí na
Jednoduché a souhrnné
Jednoduché a složené
Složené a souhrnné
Jednoduché, složené a souhrnné
184. Pokud znáte Pascheho cenový index a Fischerův cenový index, můžete zjistit:
Laspayersův cenový index (vzorec)
Laspayersův index množství
Index determinace
Nic
185. Spotřební koš představuje
Váhový systém indexu spotřebitelských cen a ceny všech výrobků na trhu
ubor zpravodajských jednotek a periodicitu zjišťování cen
Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebitelských cen
Homogenní skupiny výrobků, jejichž ceny se pravidelně zjišťují
186. Míra inflace je (nevím)
Růst cenové hladiny vyjádřený relativně
Růst cenové hladiny vyjádřený absolutně
Spotřebitelský index cen vyjádřený relativně
187. Je potřeba porovnat cenu 1 výrobku ve 4 obchodech ve dvou obdobích. Použijeme:
Index proměnlivého složení
Paascheho cenový index
Laspeyersův cen. Index
188. Jaký použijeme index pro 3 výrobky se stejným množstvím v základním období pro výpočet relativní změny ceny?
Laspeyersův cenový index
Fisherův množstevní index
Paaseův cenovýindex
Nějáký zvláštní index (složitý nebo co)
189. Mezi extenzitní ukazatele patří
Pouze úroveň
Množství i úroveň
Pouze hodnota
Množství i hodnota
190. Jaký typ průměru je použit ve vzorci Index množství Laspeyresův ( ):
Prostý aritmetický
Prostý harmonický
Vážený aritmetický
Vážený harmonický
191. Je hustota obyvatel ČR hodnotna extenzivní?
192. Index spotřeb. cen se používá
KMĚŘENÍ INFLACE
AFAS
193. O inflaci lze např. říci, že:
to je vždy měsíční bazický index spotřebitelských cen
měří se na základě indexu spotřebitelských cen a většinou se udává v procentech
existuje jediný typ inflace
zveřejňuje se pouze čtvrtletně
194. Známe hodnotu jednoho výrobku v lednu a březnu v 1 prodejním řetězci. Jaký index?
hodnotový
proměnlivého složení
Laspeyresův
Paasheho
195. K porovnání hodnot ve dvou po sobě jdoucích následujících obdobích se používá:
Index korelace
Bazický index
Řetězový index
196. Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebních cen se nazývá spotřební koš
197. Index spotřebitelských cen je zveřejňován týdně