Biologie člověka I - V (CZ)

Stabilizovanou polohu volíme při:

Připiš číslicí počet obratlů k jednotlivým částem lidské páteře: * krční: [blank_start]7[blank_end] * hrudní: [blank_start]12[blank_end] * bederní: [blank_start]5[blank_end] * křížová: [blank_start]5[blank_end] * kostrční: [blank_start]4[blank_end] - [blank_start]5[blank_end]

Přiřaď české názvy k odborným názvům páteře: 1. lumbální: [blank_start]bederní[blank_end] 2. cervikální: [blank_start]krční[blank_end] 3. sakrální: [blank_start]křížová[blank_end] 4. torakální: [blank_start]hrudní[blank_end]

Popiš schéma kloubu na podélném řezu za použití následujících termínů: 1. [blank_start]kloubní chrupavka[blank_end] 2. [blank_start]kloubní tekutina[blank_end] 3. [blank_start]kloubní výstelka[blank_end] 4. [blank_start]vazivové kloubní pouzdro[blank_end] 5. [blank_start]hutná kost[blank_end] 6. [blank_start]okostnice[blank_end] 7. [blank_start]houbovitá kost[blank_end]

Přiřaď látky k uvedeným typům krvinek a nebuněčným trombocytům: 1. erytrocyty: [blank_start]hemoglobin[blank_end] 2. granulocyty: [blank_start]granulovaná cytoplasma[blank_end] 3. trombocyty: [blank_start]hemokoagulační faktory[blank_end] 4. lymfocyty: [blank_start]protilátky[blank_end]

Rh faktor je významným aglutinogenem. Je-li v krvi přítomen, označuje se krev jako Rh+, není-li přítomen, je taková krev označována jako Rh-. V populaci ČR je přibližně:

Z výsledků aglutinační reakce krve otce a matky s diagnostickým sérem, obsahujícím známý aglutinin, označte tu aglutinační reakci, která nemůže nastat u jejich vlastního dítěte:

Krevní sérum se od plazmy liší tím, že neobsahuje: [blank_start]fibrinogen[blank_end].

Popiš srdce při pohledu zvnějšku za použití následujících termínů: 1. [blank_start]oblouk aorty[blank_end] 2. [blank_start]levé plicní tepny[blank_end] 3. [blank_start]pravé plicní tepny[blank_end] 4. [blank_start]horní dutá žíla[blank_end] 5. [blank_start]levá síň[blank_end] 6. [blank_start]pravá síň[blank_end] 7. [blank_start]věnčité cévy[blank_end] 8. [blank_start]pravá komora[blank_end] 9. [blank_start]levá komora[blank_end] 10. [blank_start]dolní dutá žíla[blank_end]

Přiřaď k definici správný pojem: 1. podíl erytrocytů na objemu krve: [blank_start]hematokrit[blank_end] 2. shlukování krvinek: [blank_start]aglutinace[blank_end] 3. geneticky podmíněná porucha srážení krve: [blank_start]hemofílie[blank_end] 4. rozpad erytrocytů provázený uvolněním hemoglobinu: [blank_start]hemolýza[blank_end] 5. nadměrná reakce imunitního systému na některé látky prostředí: [blank_start]alergie[blank_end]

Přiřaď vrstvy zubu k jejich odpovídajícím charakteristikám: 1. řídké, bohatě inervované vazivo s množstvím cév: [blank_start]dřeň[blank_end] 2. pokrývá povrch zubního kořene a skladbou je blízký kosti: [blank_start]cement[blank_end] 3. tvrdá tkáň obsahující až 98% minerálních látek: [blank_start]sklovina[blank_end] 4. tkáň citlivá na vnější podněty, strukturou připomínající kost: [blank_start]dentin[blank_end]

Přiřaď české názvy k odborným termínům trávící trubice: 1. duodenum: [blank_start]dvanáctník[blank_end] 2. jejunum: [blank_start]lačník[blank_end] 3. ileum: [blank_start]kyčelník[blank_end] 4. colon: [blank_start]tračník[blank_end] 5. rectum: [blank_start]konečník[blank_end]

Přiřaď vyjmenované sloučeniny k uvedeným funkcím: 1. zdroj energie: [blank_start]tuky a sacharidy[blank_end] 2. udržování osmotického tlaku krve: [blank_start]anorganické látky[blank_end] 3. organogeneze: [blank_start]bílkoviny[blank_end] 4. prostředí pro chemické reakce: [blank_start]voda[blank_end]

Přiřaď k uvedeným zdrojům vitamíny, které se z nich získávají: 1. rybí jaterní tuk, UV složka slunečního záření: [blank_start]D[blank_end] 2. listová zelenina, střevní mikroorganismy: [blank_start]K[blank_end] 3. rajčata, mrkev, meruňky, broskve: [blank_start]A[blank_end] 4. rostlinné oleje, klíčky rostlin: [blank_start]E[blank_end] 5. kvasnice, luštěniny, houby: [blank_start]B[blank_end] 6. šípky, červený rybíz, citrusové ovoce, jahody: [blank_start]C[blank_end]

Přiřaď vitaminy k nemocím způsobeným jejich nedostatkem: 1. křivice, odvápnění kostí: [blank_start]D[blank_end] 2. šeroslepost, vysychání povrchu rohovky: [blank_start]A[blank_end] 3. poruchy srážlivosti krve: [blank_start]K[blank_end] 4. porucha metabolismu sacharidů, nemoc beri-beri: [blank_start]B1[blank_end] 5. snížená odolnost proti infekcím, kurděje, vypadávání zubů: [blank_start]C[blank_end]

Přiřaď k uvedeným charakteristikám jednotlivé typy kožních žláz: 1. produkují voňavé aromatické látky: [blank_start]pachové žlázy[blank_end] 2. ústí do vlasových pochev: [blank_start]mazové žlázy[blank_end] 3. zajišťují výživu dítěte: [blank_start]mléčné žlázy[blank_end] 4. uplatňují se při termoregulaci: [blank_start]potní žlázy[blank_end]

Na obrázku je znázorněna vylučovací soustava člověka. Přiřaď k číslům názvy jednotlivých orgánů: 1. [blank_start]ledviny[blank_end] 2. [blank_start]močovody[blank_end] 3. [blank_start]močový měchýř[blank_end] 4. [blank_start]močová trubice[blank_end]

Přiřaď epitely k jejich funkčnímu typu: 1. Langerhausovy ostrůvky: [blank_start]epitel žlázový[blank_end] 2. střevní mikroklky: [blank_start]epitel resorpční[blank_end] 3. oční sítnice: [blank_start]epitel smyslový[blank_end] 4. epidermis: [blank_start]epitel krycí[blank_end]

Přiřaď odborné termíny k charakteristikám: 1. produkovaná látka má regulační efekt na buňky zdrojové: [blank_start]autokrinie[blank_end] 2. schopnost žláz vylučovat sekrety do krevního oběhu nebo do tkáňové tekutiny: [blank_start]endokrinie[blank_end] 3. schopnost nervových buněk tvořit hormony a uvolňovat je do krevního oběhu: [blank_start]neuroknrinie[blank_end] 4. schopnost sekrečních žláz odevzdávat do tělních dutin nebo z těla ven: [blank_start]exokrinie[blank_end] 5. produkované řídící látky difundují pouze do bezprostředního okolí zdrojových buněk: [blank_start]parakrinie[blank_end]

Přiřaď k mechanismu účinku jednotlivé hormony: 1. zvyšuje metabolismus, tkáňové oxidace, proteosyntéza: [blank_start]thyroxin[blank_end] 2. ovlivňuje růst organismu: [blank_start]somatotropin[blank_end] 3. zvyšuje glykémii, působí protizánětlivě a protialergicky: [blank_start]kortizol[blank_end] 4. při nedostatku H2O snižuje její vylučování moči: [blank_start]antidiuretický hormon[blank_end] 5. snižuje hladinu vápníku v krvi: [blank_start]kalcitonin[blank_end] 6. mobilizuje energetické rezervy organismu: [blank_start]adrenalin[blank_end]

Přiřaď hormony k uvedeným žlázám: 1. příštitná tělíska: [blank_start]parathormon[blank_end] 2. adenohypofýza: [blank_start]prolaktin[blank_end] 3. dřeň nadledvin: [blank_start]noradrenalin[blank_end] 4. kůra nadledvin: [blank_start]mineralokortikoidy[blank_end] 5. slinivka břišní: [blank_start]inzulin[blank_end] 6. štítná žláza: [blank_start]thyroxin[blank_end] 7. varlata: [blank_start]testosteron[blank_end]

Na obrázku je motorický neuron spojený se svalovými vlákny. Neuron je postupně stimulován nadprahovým podnětem v poloze 1, 2 a 3. V které/ých pozici/ích vyvolá podnět kontrakci znázorněných svalových vláken?

Přiřaď správnou část mozku k uvedeným charakteristikám: 1. udržuje homeostázu a sjednocuje systém hormonální a vegetativní (autonomní): [blank_start]hypothalamus[blank_end] 2. obsahuje kůru (kortex, pallium), která je nejvyšším řídícím centrem pro většinu funkcí: [blank_start]koncový mozek[blank_end] 3. důležité centrum v koordinaci motorické aktivity a udržování postoje: [blank_start]mozeček[blank_end] 4. integruje vstupy různých smyslů, z jeho báze vychází III. a IV. pár mozkových nervů: [blank_start]střední mozek[blank_end] 5. řídí životně důležití vegetativní funkce: [blank_start]prodloužená mícha[blank_end]

Na obrázku jsou struktury mozku na řezu ve střední rovině. Přiřaď k číslicím o jaké struktury se jedná: 1. [blank_start]mozková hemisféra[blank_end] 2. [blank_start]mozeček[blank_end] 3. [blank_start]prodloužená mícha[blank_end] 4. [blank_start]mícha[blank_end]

Přiřaď uvedené receptory k základním typům receptorů: 1. Krausova a Rufiniho tělíska ve škáře: [blank_start]termoreceptory[blank_end] 2. receptory oblouku srdečnice: [blank_start]chemoreceptory[blank_end] 3. tyčinky v sítnici: [blank_start]radioreceptory[blank_end] 4. vláskové buňky v Cortiho ústrojí: [blank_start]mechanoreceptory[blank_end]

Popiš schéma oka za použití následujících výrazů: 1. [blank_start]spojivka[blank_end] 2. [blank_start]řasnaté těleso[blank_end] 3. [blank_start]duhovka[blank_end] 4. [blank_start]zornice[blank_end] 5. [blank_start]rohovka[blank_end] 6. [blank_start]čočka[blank_end] 7. [blank_start]přední komora oční[blank_end] 8. [blank_start]bělima[blank_end] 9. [blank_start]cévnatka[blank_end] 10. [blank_start]sítnice[blank_end] 11. [blank_start]sklivec[blank_end] 12. [blank_start]žlutá skvrna[blank_end] 13. [blank_start]zrakový nerv[blank_end] 14. [blank_start]slepá skvrna[blank_end]

Na obrázku je znázorněn lom světelných paprsků u dvou nejznámějších očních vad a u zdravého oka. Uveďte k písmenům názvy těchto vad a určete, které oko je zdravé. a) [blank_start]dalekozrakost[blank_end] b) [blank_start]zdravé oko[blank_end] c) [blank_start]krátkozrakost[blank_end]

Zvukové vlny se ve středním uchu přenášejí soustavou drobných kloubně spojených kůstek z bubínku na membránu oválného okénka vnitřního ucha. Napište názvy sluchových kůstek označených na obrázku: 1. [blank_start]kladívko[blank_end] 2. [blank_start]kovadlinka[blank_end] 3. [blank_start]třmínek[blank_end]

Přiřaď k jednotlivým částem reprodukčního systému muže jejich funkce: 1. obohacují sekret nadvarlete o další důležité látky, vzniká ejakulát: [blank_start]měchýřkovité žlázy[blank_end] 2. asi 40 cm dlouhý vývod nadvarlete ústící do začátku močové trubice: [blank_start]chámovod[blank_end] 3. místo vzniku, množení a meiózy spermií: [blank_start]semenotvorné kanálky varlat[blank_end] 4. soubor žlázek ústících do močové trubice poblíž vyústění chámovodů: [blank_start]předstojná žláza (prostata)[blank_end] 5. místo na horním pólu každého varlete, jde spermie dozrávají a získávají pohyblivost: [blank_start]nadvarle[blank_end] 6. endokrinní tkáň produkující testosteron: [blank_start]Leydigovy buňky varlat[blank_end]

Přiřaď ke stručným charakteristikám fáze menstruačního cyklu: 1. růst a zbytňování děložní sliznice, dozrávání Graafova folikulu: [blank_start]proliferační fáze[blank_end] 2. ve sliznici vznikají žlázky, prokrvuje se a je připravena k uhnízdění oplozeného vajíčka: [blank_start]sekreční fáze[blank_end] 3. odloučení odumřelé děložní sliznice, krácení do pochvy: [blank_start]menstruační fáze[blank_end] 4. klesá hladina progesteronu, zastavuje se přívod krve sliznice, která odumírá: [blank_start]ischemická fáze[blank_end]

Na obrázku jsou znázorněny ženské vnitřní pohlavní orgány. Přiřaď názvy k číslům: 1. [blank_start]vaječník[blank_end] 2. [blank_start]ústí vejcovodu[blank_end] 3. [blank_start]vejcovod[blank_end] 4. [blank_start]děloha[blank_end] 5. [blank_start]pochva[blank_end]

Přiřaď k uvedeným obdobím prenatálního vývoje člověka správné označení: 1) 4. až 5. den po oplození vajíčka: [blank_start]stadium moruly[blank_end] 2) 12. až 21. den po oplození vajíčka: [blank_start]blastocysta zakotvená v děložní sliznici[blank_end] 3) 6. týden těhotenství: [blank_start]embryo[blank_end] 4) 10. týden těhotenství: [blank_start]plod[blank_end]

Přiřaď k uvedeným obdobím života člověka správné názvy: 1) 12. - 17. rok života: [blank_start]puberta[blank_end] 2) 15. - 18. rok života: [blank_start]adolescence[blank_end] 3) 1. - 3. rok života: [blank_start]období batolete[blank_end] 4) do konce 1. roku života: [blank_start]kojenecké období[blank_end] 5) od 18. roku života: [blank_start]dospělost[blank_end] 6) nad 60 let života: [blank_start]stáří[blank_end]

V experimentu byly připraveny 4 zkumavky. Každá z nich obsahovala proužek filmu pokrytého proteinovou emulzí, pepsin a látku ovlivňující pH roztoku. Teplota byla udržována ve všech vzorcích na 37 °C. Ve které zkumavce proběhlo štěpení proteinové emulze nejrychleji?

Rozšíření nebo zúžení zornice způsobují svaly: [blank_start]duhovky[blank_end].

Jedno párové kavernózní těleso a jedno nepárové kavernózní těleso se nachází v: [blank_start]penisu[blank_end].

Přiřaď k číslům z grafu následující plicní objemy: 1. [blank_start]reziduální objem (zbytkový vzduch)[blank_end] 2. [blank_start]maximální nádech[blank_end] 3. [blank_start]maximální výdech[blank_end] 4. [blank_start]celková kapacita plic[blank_end] 5. [blank_start]dýchací (respirační) objem[blank_end]

Přiřaď uvedené tkáně ke tkáňovému typu: 1. chrupavka: [blank_start]pojivová tkáň[blank_end] 2. povrchová vrstva sliznice: [blank_start]epitelová tkáň[blank_end] 3. Varolův most: [blank_start]nervová tkáň[blank_end] 4. střední vrstva srdeční stěny: [blank_start]svalová tkáň[blank_end]

Na zobrazené částí těla jsou znázorněny endokrinní žlázy. Uveďte správné názvy těchto žláz: 1 - 2. [blank_start]štítná žláza a příštitná tělíska[blank_end] 3. [blank_start]brzlík[blank_end] 4. [blank_start]nadledviny[blank_end] 5. [blank_start]slinivka[blank_end]

Přiřaď k charakteristikám obaly CNS: 1. jemný cévnatý obal na povrchu mozku a míchy: [blank_start]omozečnice (pia mater)[blank_end] 2. tvrdý vazivový obal CNS: [blank_start]tvrdá plena (dura mater)[blank_end] 3. střední obal CNS se sítí vazivových vláken: [blank_start]pavučnice (arachnoidea)[blank_end]

Přiřaď české názvy k odborným termínům: 1. cerebellum: [blank_start]mozeček[blank_end] 2. diencefalon: [blank_start]mezimozek[blank_end] 3. mesencefalon: [blank_start]střední mozek[blank_end] 4. telencefalon: [blank_start]koncový mozek[blank_end] 5. medulla oblognata: [blank_start]prodloužená mícha[blank_end]

Utvoř správné dvojce: 1. frontální: [blank_start]čelní[blank_end] 2. mediální: [blank_start]k rovině střední, vnitřní[blank_end] 3. laterální: [blank_start]vnější[blank_end] 4. kraniální: [blank_start]hlavový (horní)[blank_end] 5. kaudální: [blank_start]ocasní (dolní)[blank_end] 6. sagitální, mediální: [blank_start]rozdělí tělo na levou a pravou polovinu[blank_end] 7. dorzální: [blank_start]zadní[blank_end] 8. ventrální: [blank_start]přední[blank_end] 9. proximální: [blank_start]směr k trupu[blank_end] 10. distální: [blank_start]směr od trupu[blank_end]