Základy ekonomie

Základní tři kategorie ekonomických subjektů jsou [blank_start]domácnosti[blank_end] (příjemci důchodů), [blank_start]firmy[blank_end] (usilují o zisk) a [blank_start]vlády[blank_end] (zasahují do ekonomiky).

Ekonomická teorie jako věda se osamostatnila až s příchodem:

První pokusy o vývoj tržní ekonomiky v Anglii a Francii dostaly označení [blank_start]merkantilismus[blank_end]. Orientoval se na myšlenku [blank_start]obchodu[blank_end] jako zdroje bohatství, přičemž tento systém byl stále značně feudální a závislý na [blank_start]absolutistickém[blank_end] panovníkovi. Ekonomika byla ovlivňována mnohými zásahy, hlavně v oblasti [blank_start]zahraničního[blank_end] obchodu. Postupně se však tento směr dostal do sporu s individuálními podnikateli, kteří nemohli pro státní [blank_start]omezení[blank_end] dosáhnout vyšších zisků a došlo k nástupu nového myšlenkové směru, který nese název [blank_start]hospodářský liberalismus[blank_end], neboli klasická politická ekonomie. Ta zastávala názor, že hospodářství má své vlastní přirozené zákony, které [blank_start]jsou nezávislé na lidské vůli[blank_end]. Nejznámější koncepce tohoto směru je neviditelná ruka trhu Adama [blank_start]Smitha[blank_end].

Podle teorie přebytku klasické školy je přebytek produktu práce vyjádřen jako:

Teorii přebytku rozvinul Karel Marx do teorie [blank_start]nadhodnoty[blank_end], kterou dělnická třída vytváří v materiální sféře výroby a [blank_start]bezplatně[blank_end] si ji přivlastňují kapitalisté a pozemkoví vlastníci v podobě zisku, [blank_start]úroku[blank_end] a pozemkové renty.

Neoklasická ekonomie se zaměřila na zkoumání principů chování makroekonomických subjektů (zejména států v mezinárodním obchodu).

V monetarismu se klade důraz na automatické tržní mechanismy, které jsou schopny samy regulovat ekonomiku.

Základem vývoje společnosti podle institucionalismu byl boj institucí [blank_start]businessu[blank_end] a [blank_start]industrie[blank_end]. [blank_start]Industrie[blank_end] se zaměřuje na výrobu a vytváří základ pro uspokojování potřeb. Reprezentují ji např. [blank_start]výrobní manažeři[blank_end]. [blank_start]Business[blank_end] se zaměřuje na zisk a nepřináší společnosti svým jednáním prospěch, překáží rozvoji [blank_start]industrie[blank_end] a tíhne k plýtvání zdroji. Reprezentují ji [blank_start]vlastníci akcií[blank_end], o kterých se mluví jako o záhalčivé třídě.

Užitečné předměty nazýváme [blank_start]statky[blank_end]. [blank_start]Volné[blank_end] statky jsou dostupné v množství převyšujícím spotřebu. Jiné užitečné předměty jsou dostupné v množství omezeném, ty potom nazýváme [blank_start]vzácné[blank_end] statky. [blank_start]Výrobky[blank_end] jsou vždy vzácné statky, protože k jejich výrobě jsou potřeba vzácné zdroje. Vzácné zdroje vyvolávají nutnost volby, k čemu je použít. Vzácnost statků lidé chtějí a dokáží [blank_start]snižovat[blank_end].

Jistá plantáž je schopna produkovat banány a pomeranče, ale má omezenou plochu, takže může pěstovat jen určitý počet banánů a určitý počet pomerančů (pro zvýšení výroby banánů musí obětovat část výroby pomerančů). Každá plodina navíc zabírá jinou plochu na plantáži. Bod A na obrázku symbolizuje situaci, kdy plantáž dokáže vyrobit 50 banánů a 75 pomerančů a všechny její zdroje jsou plně využity. Křivka, na které bod A leží, se tedy nazývá [blank_start]hranice produkčních možností[blank_end].

Petr jel do města a měl s sebou 500 Kč. Za tuto cenu si mohl koupit velkou biografii Leonarda da Vinciho, která ho zaujala v knihkupectví, kredit do telefonu, bez kterého nedokáže komunikovat s milovanou přítelkyní v zahraničí nebo nové tričko, protože tričko se vždycky hodí. Místo toho v autobusu potkal kamaráda a zašli společně na drahý oběd. Jaké jsou Petrovy náklady obětované příležitosti, když 500 Kč utratil za oběd s kamarádem?

I výrobce, který má absolutní NEVÝHODU ve výrobě produktu A, může mít oproti výrobci s absolutní VÝHODOU ve výrobě produktu A komparativní výhodu právě ve výrobě produktu A.

Základní tři ekonomické problémy zní:

Zákon klesající poptávky znamená, že poptávka a výše ceny jsou přímo úměrné.

Křivku poptávky po sušenkách Oreo posune doprava (tzn. poptávka se zvýší díky):

Křivku nabídky vanilkové zmrzliny posune doleva (tzn. že za stejnou cenu bude výrobce prodávat méně produktů, sníží výrobní kapacity) díky:

1) Poptávková křivka jahodové zmrliny je neměnná, nedostatek mléka na její výrobu posune křivku nabídky [blank_start]doleva[blank_end]. Hodnota rovnováhy je nyní [blank_start]vyšší[blank_end]. 2) Nabídková křivka klobobuků se nemění, zlevnění kšiltovek posune křivku poptávky [blank_start]doleva[blank_end]. Hodnota rovnováhy je nyní [blank_start]nižší[blank_end].