2793812
Descripción
Fichas por Jan Blabla, actualizado hace más de 1 año
|
Creado por Jan Blabla
hace más de 9 años
|
|
| Pregunta | Respuesta |
| Humova teze | • Teze o nepřeklenutelné propasti mezi bytím a mětím (mezi tím co je a co být má) • Odmítnutí Humovy teze v podstatě znamená přijetí spojovací teze • Z toho co je, nelze usuzovat to, co být má |
| Předporozumění | • Významové očekávání interpreta • Je předpokladem pro porozumění, zahrnuje znalost obecného jazyka, právního jazyka, znalost interpretačních pravidel, vlastnosti interpreta, znalost pramenů práva… |
| Hraniční orgán | • Podle Verdrosse předpokládá každý právní řád existenci hraničního orgánu, který není sankcionován a který kontroluje dle vlastního svědomí a vědomí to, co má být • Nelze si představit jeho rozhodování bez zohlednění etických principů • Verdross to nazývá institucionální sepětí práva a morálky • Př. parlament, ústavní soud |
| inkviziční proces | • Všechny role jsou soustředěny v rukou státu – soudce, státní zástupce i obhájce • Proces je zahájen z úřední povinnosti – ex offo |
| norma – opatření | • Speciální typ PN • Nemá obecnou časovou působnost, je určena pro určitý specifický okamžik – např. vyvlastňovací dekrety prezidenta Beneše |
| kontextuální rozdíly kompenzace a distribuce | • Při kompenzaci je kompenzovaná entita rovna kompenzující entitě • Při distribuci je distribuovaná entita rovna jiné distribuované entitě nacházející se ve stejné situaci • (kompenzace – rovnost, distribuce – nerovnost) • kompenzace = výměna, distribuce = přerozdělování |
| výhody a nevýhody judiciálního řešení tzv. zjevně nespravedlivých případů | • judiciální cestou je cesta Radbruchovská – tzn. upřednostnění přirozeného práva před pozitivním (v případě, že rozpor mezi nimi dosahuje nesnesitelné míry) • pozitivní právo se tímto prohlásí deklaratorně za neplatné ex tunc • nevýhodou je zásah do právní jistoty • výhodou je relativně rychlé „vyřešení nespravedlivého práva“ – není třeba přijímat nový zákon jako v případě legislativní Hartovské cesty, což by bylo jistě zdlouhavější • výhodou je taky vyrovnání se s minulostí – totalitním právem |
| proč má dekret prezidenta republiky procedurální legitimitu | • vychází se z neplatnosti Mnichovské dohody a všeho, co jí následovalo, tzn. abdikace Beneše je nulitní; Prozatimní státní zřízení v Londýně považováno za představitelku ČSR, kontinuita s právním řádem do 29.9.1938; Beneš byl oprávněn vydávat dekrety s mocí zákona nebo ústavního zákona – schvalováno exilovou vládou nebo Státní radou a podléhalo zpětné ratihabici – zvýšení legality a legitimity + legitimita se opírala o podporu ze strany domácího, zahraničního odboje a ČSR lidu (kromě zrádců a kolaborantů) |
| Stránky legitimity institucí | • Procedurální = moc se stává legitimní tehdy, je-li výsledkem obecně akceptované procedury. • Hodnotovou stránku legitimity moci představuje obecně akceptovaný rámec hodnot, ve kterém se legitimní moc má a může pohybovat. |
| důvody obecnosti ústavních zákonů | • dle ÚS zákony mají být obecné a akty aplikace práva konkrétní • pro ústavní zákony to platí obzvlášť – to bylo v Melčákově nálezu považováno za jeden z důvodů zrušení ústavního zákona o zkrácení volebního období PS • pokud jsou ÚZ konkrétní, mohou se stát nástrojem libovůle, může jít o prolomení ústavy, způsob řešení politické krize, který se může stát precedenčním řešením do budoucna to vše je nežádoucí • ústava není zákonem pro jedno volební období, má být stálá v čase a nemá tedy řešit krizi, kterou lze vyřešit i jinými prostředky |
| jednoduché právo | • Jednoduchým právem je myšleno právo podústavní, tedy od zákonů níže (nikoliv ústavní pořádek) |
| test potřebnosti | • Provádí se v rámci testu proporcionality, úkolem je zjistit, zda je zvolený prostředek dosažení cíle potřebný, zda neexistují jiné alternativy, pomocí kterých by bylo možno cíle také dosáhnout (při menších ztrátách) |
| deontické modality = operátory | • Modality povinností a dovolení • Tzn. příkaz (pozitivní povinnost), zákaz (negativní povinnost) + dovolení |
| teorie rodokmenu | • Jedna z teorií právních norem podle O.Weinbergera • Zdůvodňuje platnost norem odkazem na pravidlo o vzniku normy (např. Kelsenova ohnisková norma) |
| explicitní dovolení | • Výslovné dovolení nějakého chování zákonem • Může být jak unilaterální, tak bilaterální |
| utilitaristická koncepce obecného blaha | • Důležitý je aproximativní užitek • Spravedlivé je to, co je v zájmu většiny, tzn. že pokud dojde k individuální újmě, ale je to k obecnému prospěchu /blahu/ ostatních, pak je to spravedlivé |
| Ratihabice | • Dodatečné schválení |
| decisionismus | • Koncepce, která stojí v opozici proti kognitivismu • Decisionismus klade důraz na roli soudce – na volné soudcovské rozhodování • Soudci mají svým úsudkem vyplňovat mezery v právu, decisionisté nepovažují právo za dokonalé a soudce nepovažují za pouhý subsumpční stroj (rozdíl od kognitivistů) • Např. americký právní realismus, zájmová jurisprudence, teorie volného práva |
¿Quieres crear tus propias Fichas gratiscon GoConqr? Más información.