dostatečně odlišný
od jiných profesí
(nezasahovat do nich)
definování povahy problémů
a jevů sociální práce
obtížné díky komplexitě a
proměnlivosti lidských vztahů
(=oblasti zájmu soc. práce)
sociální interakce
způsob
popsání task a
coping
konceptů v
praxi= kritický
přechod
Coping koncept
(koncept
zvládání)
Task koncept
(koncept úloh)
snaha o rozšíření
do ostatních
oblastí
pokrok v jedné
oblasti -
zkoumání
individuálních
odpovědí jedinců
na nemoc
"psychosociální",
nastolení duality
první
koncepty=
nedostačující
pomáhající
profese
zlepšovat životní podmínky, avšak orientace na
změnu, každá profese dává tomuto pojmu jiný
význam
napomáhá
fungování
společnosti
široký obsah, nenáleží nikomu
exkluzivita, navíc mnohoznačný pojem
jednotlivec je osoba
funčkní v sociálních
vztazích, je
ovlivňován okolím
touha po všepojímajícím
osobnostně-společnostním
fenoménu
Richmond-klíčové
otázky
Cannon- nesoulad mezi
kapacitou jedince a
požadavky okolí - přeběhla dobu
Sheffield- soiciálně
rozvíjející účel
Pray- uvědomování si
potencionálu sociální
situace
Hamilton - objektivní a
subjektivní realita spolu
interagují
Boehm
interakční pole
(jedinec+okolí)
zájem a úkol pracovníka soc. práce
předpoklady,
schopnosti jedince
k úspěšné interakci
zlepšování
sociální zdroje
správa
zdrojů
postupem času
vyplynulo ze
zkoumání sociálních
dopadů nemocí
prvotní kocept krize - stěžejní
problémy jako úkoly se
kterými se je potřeba nějak
vypořádat
prvotní koncept osobnostního růstu
jako překonávání konkrétních
problémů v jednotlivých životních
cyklech
začal jako popis (pro pacienty)
náročný situací
vytvořen se záměrem prevence
duševních poruch
krátkodobé případy
zobecnění, task koncept = sociální
fenomén popisující kritickou a
náročnou situaci, která konfrontuje
člověka
task koncept popisuje a identifikuje požadavky (úlohy), které jsou
kladeny na lidi skrze životní situace*, ty vyžadují odpověď
*jako vyrůstání, vstup
do školy, do práce,
manželství, tragické
události a nemoci
postoj
akce
nastolil otázky s jakými úlohami se
musejí lidé potýkat při konkrétních
životních situacích - př. propuštění z
vězení, či oznámení vážné nemoci
přivedl pozornost k
běžným problémům
se kterými se musí
lidé potýkat
jak se lidé s úlohami vypořádávají -
typické vzorce chování mnoha
(většiny) lidí
většina trpí
stresem
někteří jsou
schopni se s
úlohami vypořádat
bez nadměrné
dezorientace
někteří selhávají, ale ne
kvůli jejich slabosti ale kvůli
mezerám v sociálních
dovednostech (nedostatek
příležitostí se naučit
nezbytným schopnostem a
odpovídajícímu chování)
existence
programu
zaměřeného na
doučení těchto
dovednosti
(deprivované
předškolní děti)
speciální zájem o lidi nezvládající svoji
životní situaci - zdůreznění nevědomých
vlivů (/dnes také vědomé)
nadměrné požadavky prostředí vedou k
neefektivnímu zvládání a bezmocnosti
snažit se umožnit
lidem podíl na
plánování
ovlivňujícím jejich
životní podmínky
posílí
pozitivní
interakci s
okolím
zasazovat se o
zmírnění požadavků
u masových jevů
(chudoba,
nedostatek prac.
míst, ras.
diskriminace)
nynější problémy
vyrůstají ze
zkušeností z dětství
(psychosociálního
vývinu)
v období kritického
přechodu je jedinec
nejschopnější se s
úlohou vypořádat
má počátek a
konec - jedinec
během něco pracuje
na "přechodu"
zobecnění, práce na
přechodu, který je
společná pro většinu lidí
spojení lidské snahy o
zvládání (coping) a
požadavků okolí ve
vyhovující koncept ->
koncept dost široký
stimulující zahrnuté
myšlení a snahu
jasně vymezuje
oblast zájmu
zároveň nesvazuje
lidské zvládání (coping) <-> výměnná rovnováha <-> nároky okolí
poznání povahy výměny
konkrétních situací
vede k možnosti
pracovat na této
rovnováze
práce s okolím
práce s jedincem
mít na paměti
hlavní cíl - růst
jedince
homeostáza (Cannon)
pevné vnitřní nastavení
organismu na možné vnější
i vnitřní situace
je nezbytné v
případě náhlé
změny která stojí
mimo kapacitu
jedince
nerovnováha ovlivňuje obě
strany - otevřený systém
zpětná vazba
je nástrojem
umožňujícím
předvídání jevů
základě jevů
minulých