statistika

Descripción

dawdawd
tgesesgsges gesgesgesgse
Test por tgesesgsges gesgesgesgse, actualizado hace más de 1 año
tgesesgsges gesgesgesgse
Creado por tgesesgsges gesgesgesgse hace más de 4 años
4
0

Resumen del Recurso

Pregunta 1

Pregunta
1. Čím znázorníme rozdělení četností hodnot spojité veličiny:
Respuesta
  • Výsečový graf
  • Sloupcový graf
  • Histogram

Pregunta 2

Pregunta
2. Ve výsečovém diagramu vyjadřuje velikost úhlu každé výseče:
Respuesta
  • Průměrnou hodnotu veličiny
  • Absolutní či relativní četnost
  • Kumulativní absolutní četnost

Pregunta 3

Pregunta
3. Ve sloupkovém grafu vyčteme četnost ze:
Respuesta
  • šířky sloupku
  • výšky sloupku
  • nedá se vyčíst

Pregunta 4

Pregunta
4. Co není vychýleno extrémními hodnotami základního souboru:
Respuesta
  • směrodatná odchylka
  • aritmetický průměr
  • medián

Pregunta 5

Pregunta
5. Zadáno 7 konkrétních platů, kolik zaměstnanců pobírá plat, který je nižší než medián:
Respuesta
  • 4
  • 3
  • 2

Pregunta 6

Pregunta
6. Je možné, aby se u symetrického rozdělení neshodoval průměr s mediánem:
Respuesta
  • Není to možné.
  • Je to možné, ale pouze pokud se vyskytují příliš malé hodnoty.
  • Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké hodnoty.
  • Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké nebo příliš malé hodnoty.

Pregunta 7

Pregunta
7. Průměr ze souboru hmotnosti sušenek je 500g a medián 575g. Jaká je jednotlivá váha sušenek:
Respuesta
  • Více sušenek váží více než je průměr.
  • Více sušenek váží méně než je průměr
  • Medián odděluje 57,5 % nižších hmotností sušenek

Pregunta 8

Pregunta
8. Medián může popsat polohu statistického souboru lépe než průměr, jestliže:
Respuesta
  • má větší hodnotu než průměr
  • v souboru je více malých hodnot
  • v souboru existují ojedinělé extrémy
  • nikdy

Pregunta 9

Pregunta
9. Z 30 hodnot byl vypočten aritmetický průměr 15 a nalezen medián 13,9. Dvě jednotky však byly opomenuty a je třeba je dodatečně zařadit do souboru. Hodnoty sledované proměnné jsou u nich 10 a 36. Opravené výsledky pak budou:
Respuesta
  • průměr = 16 ; medián = 14,9
  • průměr = 15,5 ; medián = 14,4
  • průměr = 15,5 ; medián = 13,9
  • průměr = 15 ; medián nelze určit

Pregunta 10

Pregunta
10. Modus:
Respuesta
  • Je 25% kvantil
  • Je 50% kvantil -median
  • Nepatří mezi kvantily

Pregunta 11

Pregunta
11. Byly naměřeny teploty pod bodem mrazu, rozptyl bude:
Respuesta
  • kladný
  • záporný
  • Nelze určit

Pregunta 12

Pregunta
12. Naměřili jsme směrodatnou odchylku 0:
Respuesta
  • to je možné, pokud jsou všechny hodnoty stejné
  • není to možné
  • je možné pouze, pokud je i průměr roven 0

Pregunta 13

Pregunta
13. Rozptyl je:
Respuesta
  • součet kvadratických odchylek od průměru
  • průměr absolutních odchylek od průměru
  • průměr čtvercových odchylek od průměru
  • součet absolutních odchylek od průměru

Pregunta 14

Pregunta
14. Součet odchylek od průměru je roven:
Respuesta
  • nule
  • jedné
  • pokaždé jinak

Pregunta 15

Pregunta
15. Rozptyl dvou záporných různých čísel je:
Respuesta
  • 0
  • záporný
  • kladný

Pregunta 16

Pregunta
16. Máme skupinu nájmů, průměr jednorázově vzroste o 1311 CZK, jak se změní variační rozpětí a rozptyl?:
Respuesta
  • Rozptyl se nezmění, var. rozpětí nelze na základě uvedené informace odhadnout
  • Rozptyl se nezmění, var. rozpětí vzroste
  • Rozptyl se nezmění, var. rozpětí klesne

Pregunta 17

Pregunta
17. Medián mezd žen = 20, medián mezd mužů = taky 20, celkový medián taky 20?:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 18

Pregunta
18. Použití harmonického průměru je vhodné, pokud chceme spočítat průměrnou rychlost:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 19

Pregunta
19. Rozptyl je vždy větší než směrodatná odchylka :
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 20

Pregunta
20. Směrodatná odchylka může být záporná:
Respuesta
  • ano
  • ne

Pregunta 21

Pregunta
21. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantu a, medián se nezmění:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 22

Pregunta
22. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantua, průměr, směrodatná odchylka a rozptylse nezmění:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 23

Pregunta
23. Směrodatná odchylka náhodné veličiny může být 0:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 24

Pregunta
24. Pokud máme kvantil U0,70, dokážeme zněj spočítat kvantil U0,30?:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 25

Pregunta
25. Pokud vynásobím váhy ve váženém aritmetickém průměru konstantou, průměr se nezmění.:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 26

Pregunta
26. Pokud při výpočtu váženého aritmetického průměru vynásobíme četnosti konstantou, také průměr se vynásobí touto konstantou:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 27

Pregunta
27. 50% kvantil se nemůže rovnat 75%kvantilu z těch samých hodnot:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 28

Pregunta
28. Pokud jeden jev má pravděpodobnost 0,5 a druhý 0,2 a jejich sjednocení má hodnotu 0,7, pak tyto jevy jsou:
Respuesta
  • Nezávislé
  • Neslučitelné
  • Tato situace nikdy nemůže nastat, jelikož sjednocení se vždy rovná násobku daných pravděpodobností

Pregunta 29

Pregunta
29. Proměnná obor studia je veličina
Respuesta
  • kvalitativní
  • kvantitativní
  • diskrétní

Pregunta 30

Pregunta
30. Jaký druh proměnné je počet dětí v rodině:
Respuesta
  • ordinální
  • kvantitativní (spojité)
  • kategoriální
  • kvantitativní (diskrétní)

Pregunta 31

Pregunta
31. Jen jedna znásledujících pravděpodobnostních funkcí je správná pro hodnoty 1,2,3.:
Respuesta
  • P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
  • P(1) = 0,1 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
  • P(1) = 0,3 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,7
  • P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,5

Pregunta 32

Pregunta
32. Máme 3 různe zapisy distribucni funkce, ale jenom jeden z nich je spravně, urcit ktery:
Respuesta
  • F(0) = 0.1, F(1) = 0.2, F(2) = 0.3
  • F(0) = 0, F(1) = 0.7, F(2) = 1
  • F(0) = 0, F(1) = 0.6, F(2) = 0.2

Pregunta 33

Pregunta
33. Jaká je hodnota opačného jevu k jevu A?:
Respuesta
  • 1–P(A)
  • P(A)–1
  • 0

Pregunta 34

Pregunta
34. Pravděpodobnost jevu jistého:
Respuesta
  • 1
  • 0
  • 100

Pregunta 35

Pregunta
35. Hypergeometrické rozdělení se užívá:
Respuesta
  • u pravděpodobnostního rozdělení závislých jevů
  • u pravděpodobnostního rozdělení nezávislých jevů
  • u spojité pravděpodobnostní veličiny

Pregunta 36

Pregunta
36. Binomické rozdělení lze za jistých okolností aproximovat normálním rozdělením:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 37

Pregunta
37. Při zvyšujících se pokusech se binomické rozdělení blížínormálnímu:
Respuesta
  • NE
  • ANO

Pregunta 38

Pregunta
38. Binomické rozdělení využijeme u nespojitých veličin:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 39

Pregunta
39. Distribuční funkce F(x) může nabývat hodnot:
Respuesta
  • 0≤F(x)≤1
  • 0<F(x)<1
  • -1<F(x)<1

Pregunta 40

Pregunta
40. Výdrž baterie je náhodná veličina X a hodnota jejího 90 procentního kvantilu je rovna 210. Což znamená:
Respuesta
  • 90 procent baterií vydrží méně než 210 hodin
  • 90 procent baterií vydrží přesně 210 hodin
  • 10 procent baterií vydrží méně než 210 hodin

Pregunta 41

Pregunta
41. 10% kvantil normovaného normálního rozdělení je:
Respuesta
  • kladný
  • záporný
  • nejde zjistit

Pregunta 42

Pregunta
43. Co platí o distribuční fci F(x):
Respuesta
  • 0≤F(x)≤1
  • 0<F(x)<1
  • je nerostoucí

Pregunta 43

Pregunta
44. Hustota pravděpodobnosti je:
Respuesta
  • Jiný název pro distribuční fci
  • Pravděpodobnostní rozdělení NV
  • Funkce pro vyrovnání sezónní složky při analýze časových řad
  • Pravděpodobnostní fce tzv. distribučního rozdělení

Pregunta 44

Pregunta
45. Je možné, aby u symetrického rozdělení vyšel průměr rozdílně než medián?:
Respuesta
  • Není to možné
  • Je to možné, když existuje extrémně velká hodnota
  • Je to možné, když existuje extrémně malá hodnota
  • Je to možné, když existuje extrémně velká i extr. malá hodnota

Pregunta 45

Pregunta
46. Měříme spotřebu auta na 100 km/h, co znamená F(8)-F(6)?:
Respuesta
  • Pravděpodobnost, že průměrná spotřebana 100 km/h bude vintervalu 6 až 8
  • Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto spotřebuje benzín vintervalu 6 až 8
  • Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto nespotřebuje benzín vintervalu 6 až8

Pregunta 46

Pregunta
47. Hustota pravděpodobnosti je:
Respuesta
  • Jiný název pro distribuční funkci
  • Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení nespojité náhodné veličiny
  • Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení spojité náhodné veličiny

Pregunta 47

Pregunta
48. U normálního rozdělení je střední hodnota nula a rozptyl1. :
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 48

Pregunta
50. Spolehlivost odhadu značíme:
Respuesta
  • 1–alfa
  • 1-beta
  • BETA

Pregunta 49

Pregunta
51. Máme interval spolehlivost 95% a 90%, potom:
Respuesta
  • Interval 90% je širší než 95%
  • Interval 90% je užší než 95%
  • Nelze určit

Pregunta 50

Pregunta
52. Kolik mezí a které/á jsou udány u jednostranných intervalů spolehlivosti?:
Respuesta
  • 2-horní a dolní
  • 1-pouze horní
  • 1-horní nebo dolní

Pregunta 51

Pregunta
53. Bodovým odhadem střední hodnoty je výběrový průměr ze vzorku:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 52

Pregunta
54. Pokud nemáme směrodatnou odchylku základního souboru, nemůžeme použít směrodatnou odchylku výběrového souboru:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 53

Pregunta
55. Odlehlé hodnoty náhodné veličiny vedou kpřesnějšímu průměru.:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 54

Pregunta
56. Studentovo rozdělení u intervalůspolehlivosti použijeme:
Respuesta
  • Když známe celkový rozptyl
  • Když neznáme celkový rozptyl a máme n>30
  • Když neznáme celkový rozptyl a n<30

Pregunta 55

Pregunta
57. otázka k intervalu spolehlivosti pro střední hodnotu
Respuesta
  • šířka přímo závisí na n
  • směrodatná odchylka nemá vliv na šířku
  • středem intervalu je výběrovýprůměr

Pregunta 56

Pregunta
59. Nestrannost bodového odhadu spočívá v :
Respuesta
  • má nejmenšírozptylb.
  • má nejmenší střední hodnotu
  • střední hodnota je menší než odhadovaný parametr
  • střední hodnota je stejná jako odhadovaný parameter

Pregunta 57

Pregunta
60. známe 99% interval, potom 95% bude:
Respuesta
  • sirsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
  • uzsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
  • stejný

Pregunta 58

Pregunta
61. Mějme vypočítán interval spolehlivosti na základě n=50 hodnot. Jestliže zvětšíme rozsah výběru a nyní je n = 150, dostaneme:
Respuesta
  • Užší interval spolehlivosti
  • Širší interval spolehlivosti
  • Nelze rozhodnout o změně šířky intervalu spolehlivosti

Pregunta 59

Pregunta
62. Co se stane s přesností, když se zvýší spolehlivost intervalu?:
Respuesta
  • Klesá s rostoucí spolehlivostí intervalu.
  • DASDASDASD

Pregunta 60

Pregunta
63. Který interval je spolehlivější - byly zadány 95% a 90% intervalya.:
Respuesta
  • 95% interval spolehlivosti je spolehlivější než 90 %
  • ale ten 90 % je zase přesnější.

Pregunta 61

Pregunta
64. Přesnost intervalového odhadu je nepřímo úměrná šířce intervalu spolehlivosti:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 62

Pregunta
65. Velká variabilita hodnot X snižuje přesnost odhadu jejich průměru:
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 63

Pregunta
66. Při nezamítnutí hypotézy, jež je na hladině významnosti 0,05 nesprávná se dopustíme chyby:
Respuesta
  • první ho řádu při alfa=0,05
  • prvního řádu při alfa=0,95
  • druhého řádu

Pregunta 64

Pregunta
67. Pokud na hladině významnosti zamítnu nulovou hypotézu, která platí, pak se jedná o:
Respuesta
  • chybu prvního druhu
  • chybu druhého řádu

Pregunta 65

Pregunta
68. Kritický obor je:
Respuesta
  • Podmnožina oboru hodnot testového kritéria
  • Podmnožina hodnot testované hypotézy
  • Podmnožina hodnot alternativní hypotézy

Pregunta 66

Pregunta
69. Na posouzení váhy lidí před a po diet se použije:
Respuesta
  • Párový t test
  • Dvouvýběrový t test
  • ANOVA test (F test)

Pregunta 67

Pregunta
70. Ktestu bylo vybráno 25 aut a naměřená spotřeba před a po výměně katalyzátorů. Pro prokázání zlepšení spotřeby po výměně použijeme:
Respuesta
  • analýzu rozptylu
  • test nezávislého výběru
  • párový t-test

Pregunta 68

Pregunta
71. Kdy zamítneme hypotézu H0, když alfa je 0,1:
Respuesta
  • 0,08 , pokud je touto hodnotou myšlena p-hodnota
  • -0,02
  • 0,12

Pregunta 69

Pregunta
72. Pokud zamítneme Ho: μo =μ1 oboustranným testem, potom u jednoho zjednostranných testů při stejné hladině významnosti zamítáme hypotézu:
Respuesta
  • Vždy
  • Nikdy
  • Nelze určit

Pregunta 70

Pregunta
73. Co značí síla testu?:
Respuesta
  • Pravděpodobnost zamítnutí neplatné nulové hypotézy
  • SDADAS

Pregunta 71

Pregunta
74. Hladina významnosti statistické testové hypotézy je:
Respuesta
  • to samé co p-hodnota
  • je kvadrát p-hodnoty
  • pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy, která ale platí
  • pravděpodobnost přijetí nulové hypotézy, která ale neplatí

Pregunta 72

Pregunta
75. Jak snížíme pravděpodobnost chyby 2. druhu?:
Respuesta
  • Snížením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
  • Snížením hladiny významnosti a snížením vzorku
  • Zvětšením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
  • Zvětšením hladiny významnosti a snížením vzorku

Pregunta 73

Pregunta
76. Když se změní u testování alfa z5% na 1% tak se KRITICKÝ OBOR:
Respuesta
  • nezmění
  • zmenší
  • zvětší
  • nedá se říct

Pregunta 74

Pregunta
77. Co znamená při testování hypotéz 1-β:
Respuesta
  • chyba I. druhu ( = PP zamítnutí správné hypotézy)
  • chyba II. druhu (=PP nezamítnutí nesprávné hypotézy, platí-li H1)
  • pravděpodobnost nezamítnutí správné nulové hypotézy (tohle je 1-α = spolehlivost!)
  • pravděpodobnost zamítnutí nesprávné nulové hypotézy(síla testu)

Pregunta 75

Pregunta
78. Provedli jsme 25 měření před hnojením a po hnojení půdy. Jak zjistíme, jestli velikost úrody závisí na hnojení?:
Respuesta
  • Testem o rovnosti rozptylů
  • Testem o nerovnosti rozptylů
  • Testem o rovnosti středních hodnot(párový t test)

Pregunta 76

Pregunta
79. Zvětšením spolehlivosti se při stejném rozsahu výběru přesnost intervalového odhadu střední hodnoty normálního rozdělení:
Respuesta
  • zmenší
  • zvětší
  • nezmění se

Pregunta 77

Pregunta
80. Co platí pro test rovnosti středních hodnot dvou rozdělení, pokud jsou n1 a n2 větší než 30?.:
Respuesta
  • Výběry nemusí být znormálního rozdělení. Protože u velkých výběrů se všechna rozdělení blíží normálnímu
  • nelze říci

Pregunta 78

Pregunta
81. Kritická hodnota se vypočítala na základě výběrových údajů, zatímco hodnota testového kritéria se najde vtabulkách kvantilů některého pravděpodobnostního rozdělení
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 79

Pregunta
82. P-hodnota 0,03. Zamítáme na hladivě významnosti 0,01 i 0,05
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 80

Pregunta
83. Spolehlivost odhadu značíme jako1-alfa
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 81

Pregunta
84. Pravděpodobnost chyby1.druhu je větší než pravděpodobnost chyby2.druhu.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 82

Pregunta
85. Testové kritérium vyčteme vtabulkách a proměnou vypočtenou ztestového kritéria musíme dopočítat.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 83

Pregunta
86. Pomocí chí-kvadrát testu dobré shody byla naměřena p-hodnota 0,045
Respuesta
  • Zamítáme testovanou hypotézu na 5% i 1% hladině významnosti
  • Nezamítáme hypotézu na 1%, ale na 5% hladině ano
  • Nezamítáme ani na 5% ani na 1%

Pregunta 84

Pregunta
87. Test dobré shody porovnává
Respuesta
  • Dvě kvantitativní veličiny
  • Tři kvantitativní veličiny
  • Teoretická a skutečná data

Pregunta 85

Pregunta
88. Chí kvadrát test dobré shody má počet stupňů volnosti rovný počtu skupin
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 86

Pregunta
89. Chí-kvadrát test dobré shody ověřuje rovnost hodnot vjednotlivých skupinách
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 87

Pregunta
90. Chí-kvadrát test dobré shody je založen na srovnání pozorovaných četností a teoretických četností v jednotlivých skupinách.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 88

Pregunta
91. Vtestu chí kvadrátu vyšlo testové kritérim -44. Co můžeme říci?
Respuesta
  • bylo špatně vypočítané kritérium
  • SDADAS

Pregunta 89

Pregunta
92. Při testování závislosti v kontingenční tabulce se dvě teoretické četnosti rovnají 1. V tom případě:
Respuesta
  • chí-kvadrát test můžeme použít
  • chí-kvadrát test nemůžeme použít, protože nejsou splněny předpoklady pro jeho užití
  • párový t-test můžeme použít
  • F-test můžeme použít

Pregunta 90

Pregunta
93. Testujeme hypotézu ... vkontingenční tabulce o rozměru (r=3; s=4)...a testové kritérium vyšlo G=-12,34:
Respuesta
  • Zamítneme
  • Nezamítneme
  • Nelze rozhodnout, zřejmě je chyba ve výpočtu testového kritéria//G nemůže být záporné číslo
  • Při daném rozměru tabulky nelze rozhodnout

Pregunta 91

Pregunta
94. Máme kontingenční tabulku 3x3 a že testové kritérium vyjde 9.85 a jestli na 95 procentní významnosti můžeme potvrdit závislost.
Respuesta
  • Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
  • Ne, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
  • Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 4 stupni volnosti.
  • Ne, pomocí chí-testu dobré shody s4 stupni volnosti.

Pregunta 92

Pregunta
95. Zjištěné četnosti zaznamenané uvnitř kontingenční tabulky se nazývají:
Respuesta
  • Marginální
  • Sdružené
  • Očekávané
  • Kumulativní

Pregunta 93

Pregunta
96. U kontingenčních tabulek využijeme:
Respuesta
  • Chí-kvadrát
  • Studentův t-test
  • F-test

Pregunta 94

Pregunta
97. Podmínkou pro využití chí-kvadrátu je dostatečné obsazení ve všech skupinách
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 95

Pregunta
98. Statistika G (kontingenční tabulky) vychází vždy vintervalu <-1,1>.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 96

Pregunta
99. Pro použití chí-kvadrát testu předpokládáme dostatečně velké hodnoty pozorovaných četností vjednotlivých třídách.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 97

Pregunta
100. Pearsonův koeficient kontingence při velmi těsné závislosti proměnných dosahuje hodnoty 1
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 98

Pregunta
101. Když zaměním řádky za sloupce u kontingenčních tabulek, nemá to vliv na výsledek-
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 99

Pregunta
102. Máme 4 druhy hnojiva a knim výnosy na hektar. Pro srovnání průměrných výnosů použijeme:
Respuesta
  • F-test analýzy rozptylu
  • t-test o parametrech
  • t-test o rovnosti středních hodnot

Pregunta 100

Pregunta
103. Jaké jsou parametry testového kritéria u F-testu když jsou 4 firmy a od každé se zkoumalo 5 žárovek.
Respuesta
  • 5 a 20
  • 4 a 18
  • 5 a 19
  • 3 a 16

Pregunta 101

Pregunta
104. Chceme porovnat průměrnou dobu cestování zmísta A do místa B po třech různých trasách. Při splnění určitých podmínek požijete:
Respuesta
  • F-test v analýze rozptylu
  • Chí-kvadrát test vkontingenční tabulce
  • t-test v korelační analyze

Pregunta 102

Pregunta
105. Testové kritérium používané vanalýze rozptyluje:
Respuesta
  • závislé na počtu tříd
  • nezávislé na počtu pozorování
  • při platné nulové hypotéze má studentovo t-rozdělení
  • při platné nulové hypotéze má chí-kvadrát rozdělení

Pregunta 103

Pregunta
106. Co testujeme při analýze rozptylu
Respuesta
  • rovnost středních hodnot
  • rovnost rozptylů

Pregunta 104

Pregunta
107. Co říká alternativní hypotéza u analýzy rozptylu?
Respuesta
  • všechny střední hodnoty se liší
  • alespoň jedna střední hodnota se liší od ostatních

Pregunta 105

Pregunta
108. Jaké rozdělení má testové kritérium při analýze rozptylu?
Respuesta
  • F rozdělení (Fischerovo)
  • DASDAS

Pregunta 106

Pregunta
109. Chcete porovnat výkony pracovníků (tj. Počet vyrobených výrobků za směnu) ve třech směnách. Použijete:
Respuesta
  • t test o shodě středníchhodnot
  • chí-kvadrát test v kontingenční
  • F test v analýze rozptylu

Pregunta 107

Pregunta
110. Analýza rozptylu se využívá:
Respuesta
  • při měření závislosti proměnné kvantitativní na proměnné kategoriální
  • SDADAS

Pregunta 108

Pregunta
111. Poměr determinace u analýzy rozptylu, jak ho vypočítáme:
Respuesta
  • Meziskupinový součet čtverců / celkový součet čtverců
  • Meziskupinovy/vnitroskupinovy
  • Vnitroskupinovy/celkovy
  • Vnitroskupinovy/meziskupinovy

Pregunta 109

Pregunta
112. Analýzu rozptylu je možné chápat jako testování hypotézy o shodě rozptylů?
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 110

Pregunta
113. Při analýze rozptylu porovnáváme výsledné testové kritérium skvantilem chí kvadrátu.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 111

Pregunta
114. Vyjde-li nám při analýze rozptylu p-hodnota 0,03, pak zamítáme nulovou hypotézu při hladinách významnosti 0,01 i 0,05.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 112

Pregunta
115. Testové kriterium u analýzy rozptylu konstruujeme jako podíl meziskupinového a celkového součtu čtverců.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 113

Pregunta
116. Při výpočtu analýzy rozptylu porovnáváme testové kriterium sF hodnotou vtabulkách (Fisher-Snedecorův kvantil)
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 114

Pregunta
117. Analýza rozptylu se používá při testování závislosti dvou kategoriálních proměnných?
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 115

Pregunta
118. Těsnost závislosti vanalýze rozptylu posuzujeme pomocí korelačního koeficientu?
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 116

Pregunta
119. Kovariance nabývá hodnot
Respuesta
  • jakýchkoli reálných
  • z intervalu <-1,1>
  • kladných

Pregunta 117

Pregunta
120. Metoda nejmenších čtverců je:
Respuesta
  • součet čtverců reziduí
  • rozdíl reziduí čtverců
  • něco jiného

Pregunta 118

Pregunta
121. Obsahem nulové hypotézy u korelační analýzy je:
Respuesta
  • Závislost dvou kvantitativních proměnných
  • Nezávislost dvou kvantitativních proměnných
  • Závislost dvou kvalitativních proměnných
  • Nezávislost dvou kvalitativních proměnných

Pregunta 119

Pregunta
122. Lineární závislost 2 veličin je vyjádřena vgrafu přímkou rovnoběžnou s vodorovnou osou. Veličiny:
Respuesta
  • Jsou na sobě lineárně závislé
  • Jsou na sobě lineárně nezávislé
  • Jsou na sobě funkčně závislé
  • Jsou na sobě funkčně nezávislé

Pregunta 120

Pregunta
123. Korelační analýza může být využita pro zkoumání:
Respuesta
  • závislosti dvou kategoriálních proměnných,
  • závislosti proměnné kategoriální na proměnné kvantitativní,
  • závislosti proměnné kvantitativní naproměnné kategoriální,
  • závislosti dvou kvantitativních proměnných

Pregunta 121

Pregunta
124. Komentujte následující regresně sdružené přímky: Y=5x-2 X=5-0,2y
Respuesta
  • podle absolutní hodnoty regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
  • podle znamének regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
  • podle opačných znamének regresních koeficientů jsou přímky na sebe kolmé

Pregunta 122

Pregunta
125. Bylo zkoumáno, zda cena žárovky a délka jejího svícení spolu závisí -spočteme to
Respuesta
  • Párovým korelačním koeficientem
  • ANOVA testem
  • Chí-kvadrát testem

Pregunta 123

Pregunta
126. Máme I² v korelační analýze, kdy je závislost nejtěsnější:
Respuesta
  • ryx= 0,7
  • ryx= -0,9
  • I² = 0,85

Pregunta 124

Pregunta
127. Kde se používá metoda nejmenších čtverců ?
Respuesta
  • metoda určování parametrů regresních funkcí
  • SDAADS

Pregunta 125

Pregunta
128. Při t-testu(b0/s(b0)) sa používa:
Respuesta
  • Studentovo rozdělení
  • Fischerovo rozdělení
  • Chí-kvadrát

Pregunta 126

Pregunta
129. Když máme rovnici Y = 16 –0,8 x, platí, že:
Respuesta
  • Korelační koeficient musí být kladný
  • Korelační koeficient musí být záporný

Pregunta 127

Pregunta
130. Když vyjde u regrese F-test "NEVÝZNAMNÝ”, tak to znamená že:
Respuesta
  • daný model nepřijímáme, neexistuje regresní závislost
  • daný model je vhodný
  • nelze určit

Pregunta 128

Pregunta
131. Znám korelační koeficient r, jaký bude poměr determinace r2
Respuesta
  • vetsi
  • mensi
  • nelze urcit

Pregunta 129

Pregunta
133. Regresní koeficient
Respuesta
  • vyjadřuje změnu závisle proměnné při jednotkové změně nezávislé proměnné
  • akorát přehozené závislé/nezávislé
  • sílu závislosti mezi x a y

Pregunta 130

Pregunta
134. Pokud do modelu přidáme další proměnné, index determinace se:
Respuesta
  • zmenší se
  • nezmění se
  • zvětší se

Pregunta 131

Pregunta
135. Kde se používá metoda nejmenších čtverců -?
Respuesta
  • metoda určování parametrů regresních funkcí,
  • SDASDASD

Pregunta 132

Pregunta
137. Korelační koeficient se spočítá jako:
Respuesta
  • + PODÍL KOVARIANCE A SOUČINU SMĚRODATNÝCH ODCHYLEK
  • SFADSFSA

Pregunta 133

Pregunta
138. Korelační koeficient: r2=-0,8 + graf, napsat, co platí
Respuesta
  • Silná přímá závislost
  • Silná nepřímá závislost
  • Slabá nepřímá závislost
  • Chyba měření-korelační koef nemůžebýt záporný

Pregunta 134

Pregunta
139. Hodnoty párového korelačního koeficientu leží vintervalu:
Respuesta
  • <-1 ; 0>
  • <-1 ; 0)
  • (0 ; 1>
  • <-1 ; 1>

Pregunta 135

Pregunta
140. Koeficient determinace v regresní analýze lze případně spočítat jako:
Respuesta
  • druhá odmocnina z korelačního koeficientu
  • druhá odmocnina zvar. koeficientu
  • druhá mocnina korelační koeficient na druhou

Pregunta 136

Pregunta
141. Co je to index determinace?
Respuesta
  • - Nabývá hodnot <-1 ;1>
  • Poměr čtverců modelu a celkových čtverců
  • Poměr čtverce modelu a reziduálních čtverců
  • Může nabývat jakékoli hodnoty

Pregunta 137

Pregunta
142. Regresní přímka je zadána rovnicí Y=100 + 5x, co se stane se závislou proměnnou Y, kdyžse x zvýší o100jednotek?
Respuesta
  • Zvýší se o 500 jednotek
  • SDADS

Pregunta 138

Pregunta
143. Regresní přímka, když se všechny y zvětší o 2 a x se nezmění, co se stane?
Respuesta
  • směrnice přímky se nezmění a průsečík sosou y se změní o 2
  • SADADS

Pregunta 139

Pregunta
144. Hodnota součinu sdružených výběrových regresních koeficientů bxy a byx je vždy:
Respuesta
  • V intervalu <0;1>
  • Rovna jedné
  • Rovno 0
  • Větší než jedna

Pregunta 140

Pregunta
145. Regresní analýza vyjadřuje závislost
Respuesta
  • Dvou kvantitativních proměnných
  • Dvou kvalitativních proměnných
  • Závislost kvalitativní proměnné na kvantitativní proměnné
  • Závislost kvantitativní proměnné na kvalitativní proměnné

Pregunta 141

Pregunta
146. Vícenásobný regresní model o 6 neznámých, 2 jsme vyřadili, koeficient determinace se:
Respuesta
  • Zmenší
  • Zvětší
  • Nelze určit bez výpočtu

Pregunta 142

Pregunta
147. Z regresního modelu se čtyřmi vysvětlujícími proměnnými byly dvě proměnné odebrány jako málo důležité. Potom:
Respuesta
  • index determinace v menším modelu nemůže být větší než v modelu s více proměnnými
  • index determinace se může zvýšit, pokud vynechané proměnné nejsou v modelu důležité
  • nelze obecně říci, jaký vztah bude mezi indexy determinace

Pregunta 143

Pregunta
148. Součin výběrových koeficientů sdružených regresních přímek je vždy číslo nezáporné.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 144

Pregunta
149. Pomocí regrese je možné měřit závislost dvou kvantitativních proměnných
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 145

Pregunta
150. Jestliže je směrnice přímky záporná, tak to znamená, že je korelační koeficient záporný.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 146

Pregunta
151. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 147

Pregunta
152. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 148

Pregunta
153. Korelační koeficient je podíl reziduálního součtu čtverců na celkovém součtu čtverců
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 149

Pregunta
154. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace?
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 150

Pregunta
155. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace snížit
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 151

Pregunta
156. Korelační koeficient se používá pro určení závislosti analýzy rozptylu.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 152

Pregunta
157. Metodu nejmenších čtverců lze přímo použít k odhadu parametrů u nelineární regrese
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 153

Pregunta
158. Regresní parabola je funkcí lineární z pohledu parametrů
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 154

Pregunta
159. Jestliže známe jeden řetězový index, co z něho můžeme vypočítat?
Respuesta
  • Laspeyresův index
  • Bazický index předchozího období
  • Meziroční tempo růstu

Pregunta 155

Pregunta
160. Chronologický průměr využijeme u:
Respuesta
  • časových řad intervalových
  • časových řad okamžikových
  • při měření aritmetického průměru časové řady

Pregunta 156

Pregunta
161. Kdy používáme vážený chronologický průměr
Respuesta
  • u okamzikovych časových řad, kdy mezi obdobimy je ruzne rozmezi
  • u okamzikovych, kdy mezi obdobimy je stejne rozmezi i
  • u tokovych

Pregunta 157

Pregunta
162. Průměrnou hodnotu časové řady “Počet zaměstnanců kposlednímu dni měsíce”zjištěnou v r. 1990 v lednu, březnu a pak od května každý měsíc. Vypočítáme:
Respuesta
  • Prostým aritmetickým průměrem
  • Váženým aritmetickým průměrem
  • Prostým chronologickým průměrem
  • Váženým chronologickým průměrem

Pregunta 158

Pregunta
163. Jak lze převést okamžikovou měsíční časovou řadu na čtvrtletní?
Respuesta
  • Sečíst 3 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
  • Sečíst 4 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
  • Vzít z měsíční ČŘ každou 3. hodnotu
  • Vzít z měsíční ČŘ každou 4. Hodnotu

Pregunta 159

Pregunta
164. Průměr u čas. řad, když známe koeficienty růstu je:
Respuesta
  • GEOMETRICKÝ
  • ASD

Pregunta 160

Pregunta
165. Očištěná časová řada má:
Respuesta
  • jen trendovou část
  • sezonní a náhodnou složku
  • jen náhodnou složku
  • jen trendovou a náhodnou složku

Pregunta 161

Pregunta
166. Průměrný koeficient růstu se vypočítá jako:
Respuesta
  • aritmetický průměr
  • geometrický průměr
  • harmonický průměr
  • medián k. r.

Pregunta 162

Pregunta
167. Při modelování sezónní složky regresní metodou do modelu:
Respuesta
  • nevládáme žádné sezónní umělé proměnné
  • vkládáme o jednu méně sezónních umělých proměnných než je počet sezón
  • o jednu více sezónních umělých proměnných než je počet sezón
  • stejný počet sezónních umělých proměnných jako je počet sezón
  • medián k. r.

Pregunta 163

Pregunta
168. Jaký je relativní přírůstek, když koeficient růstu = 0,85
Respuesta
  • -0,1517
  • ASDASD

Pregunta 164

Pregunta
169. Součet sezónních faktorů u modelu řady skonstantní sezónností je:
Respuesta
  • roven nule
  • roven jedné
  • roven délce sezónnosti
  • záporný

Pregunta 165

Pregunta
170. Čtvrtletní časovou řadu očistíme od sezónnosti:
Respuesta
  • Aritmetickými průměry
  • Jednoduchými klouzavými průměry
  • Centrovanými klouzavými průměry
  • Váženými aritmetickými průměry

Pregunta 166

Pregunta
171. Systematické složky vkrátkodobé časové řadě jsou pouze:
Respuesta
  • trendová, sezónní, cyklická
  • trendová, cyklická, reziduální
  • cyklická, sezónní
  • reziduální

Pregunta 167

Pregunta
172. Průměrnou hodnotu časové řady je vždy vhodné vypočítat jako prostý aritmetický průměr jejich jednotlivých hodnot.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 168

Pregunta
173. Při modelování trendů včasových řadách pomocí regresního přístupu je vždy lepší použít kvadratickou funkci než lineární.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 169

Pregunta
174. Systematické složky v časové řadě jsou jen trendová a cyklická.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 170

Pregunta
175. Sezónní umělé proměnné jsou jen u čtvrtletních intervalů, ne u měsíčních ani ročních.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 171

Pregunta
176. Průměrné tempo růstu včasové řadě musí být vždy větší než jedna.
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 172

Pregunta
177. Klouzavé průměry umožňují vyhladit průběh časové řady a naznačit její trend
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 173

Pregunta
178. Index spotřebitelských cen ČSÚ měří a zveřejňuje
Respuesta
  • jednou týdně
  • jednou měsíčně
  • čtvrtletně

Pregunta 174

Pregunta
179. Máme bazický index zroku 2010 IB=1,28 (2009 základní rok) o řetězcovém indexu za stejné období platí
Respuesta
  • Je větší než 1, 28
  • Je menší než 1,28
  • Je roven 1, 28

Pregunta 175

Pregunta
180. Včasové řadě skladnými hodnotami je hodnota jednoho z koeficientů růstu 0,85. Pak hodnota odpovídajícího relativního přírůstku (nepřevedená na %) musí být:
Respuesta
  • také kladná
  • kladná, z intervalu (0,1)
  • záporná, zintervalu (-1,0)
  • záporná, menší než -1

Pregunta 176

Pregunta
181. Pokud chceme porovnat ceny dvou období, použijeme:
Respuesta
  • řetězový index
  • korelační koeficient
  • index determinace

Pregunta 177

Pregunta
182. Máme tržby za únor a březen výrobků A a B vprodejním řetězci. K zachycení změny tržeb použijeme:
Respuesta
  • Nějaký složený index
  • Hodnotový index
  • Paasheho objemový index

Pregunta 178

Pregunta
183. Individuální indexy se dělí na
Respuesta
  • Jednoduché a souhrnné
  • Jednoduché a složené
  • Složené a souhrnné
  • Jednoduché, složené a souhrnné

Pregunta 179

Pregunta
184. Pokud znáte Pascheho cenový index a Fischerův cenový index, můžete zjistit:
Respuesta
  • Laspayersův cenový index (vzorec)
  • Laspayersův index množství
  • Index determinace
  • Nic

Pregunta 180

Pregunta
185. Spotřební koš představuje
Respuesta
  • Váhový systém indexu spotřebitelských cen a ceny všech výrobků na trhu
  • ubor zpravodajských jednotek a periodicitu zjišťování cen
  • Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebitelských cen
  • Homogenní skupiny výrobků, jejichž ceny se pravidelně zjišťují

Pregunta 181

Pregunta
186. Míra inflace je (nevím)
Respuesta
  • Růst cenové hladiny vyjádřený relativně
  • Růst cenové hladiny vyjádřený absolutně
  • Spotřebitelský index cen vyjádřený relativně

Pregunta 182

Pregunta
187. Je potřeba porovnat cenu 1 výrobku ve 4 obchodech ve dvou obdobích. Použijeme:
Respuesta
  • Index proměnlivého složení
  • Paascheho cenový index
  • Laspeyersův cen. Index
  • Hodnotový index

Pregunta 183

Pregunta
188. Jaký použijeme index pro 3 výrobky se stejným množstvím v základním období pro výpočet relativní změny ceny?
Respuesta
  • Laspeyersův cenový index
  • Fisherův množstevní index
  • Paaseův cenovýindex
  • Nějáký zvláštní index (složitý nebo co)

Pregunta 184

Pregunta
189. Mezi extenzitní ukazatele patří
Respuesta
  • Pouze úroveň
  • Množství i úroveň
  • Pouze hodnota
  • Množství i hodnota

Pregunta 185

Pregunta
190. Jaký typ průměru je použit ve vzorci Index množství Laspeyresův ( ):
Respuesta
  • Prostý aritmetický
  • Prostý harmonický
  • Vážený aritmetický
  • Vážený harmonický

Pregunta 186

Pregunta
191. Je hustota obyvatel ČR hodnotna extenzivní?
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 187

Pregunta
192. Index spotřeb. cen se používá
Respuesta
  • KMĚŘENÍ INFLACE
  • AFAS

Pregunta 188

Pregunta
193. O inflaci lze např. říci, že:
Respuesta
  • to je vždy měsíční bazický index spotřebitelských cen
  • měří se na základě indexu spotřebitelských cen a většinou se udává v procentech
  • existuje jediný typ inflace
  • zveřejňuje se pouze čtvrtletně

Pregunta 189

Pregunta
194. Známe hodnotu jednoho výrobku v lednu a březnu v 1 prodejním řetězci. Jaký index?
Respuesta
  • hodnotový
  • proměnlivého složení
  • Laspeyresův
  • Paasheho

Pregunta 190

Pregunta
195. K porovnání hodnot ve dvou po sobě jdoucích následujících obdobích se používá:
Respuesta
  • Index determinace
  • Index korelace
  • Bazický index
  • Řetězový index

Pregunta 191

Pregunta
196. Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebních cen se nazývá spotřební koš
Respuesta
  • ANO
  • NE

Pregunta 192

Pregunta
197. Index spotřebitelských cen je zveřejňován týdně
Respuesta
  • ANO
  • NE
Mostrar resumen completo Ocultar resumen completo

Similar

Teorie Statistika 2018
Milana Semenova
Teorie Statistika 2018 - ano/ne
Milana Semenova
Diskretne slucajne spremenljivke
Aleksandra Franc
Lekce 10: Časové řady
Daniil Filatov
Lekce 11: Indexy
Daniil Filatov
stat 1-50
Mitsuki Mitsu
Statistika mõisted
Tiina Vilberg
Freud: Pasión Secreta
Cesar_Adolfo
CARACTERÍSTICAS LINGÜÍSTICAS DE LOS TEXTOS ARGUMENTATIVOS
Judith Celma Muñoz
Verbos de Francés
Diego Santos
Biomoleculas
Saul Herrera