Pregunta 1
Pregunta
1. Čím znázorníme rozdělení četností hodnot spojité veličiny:
Respuesta
-
Výsečový graf
-
Sloupcový graf
-
Histogram
Pregunta 2
Pregunta
2. Ve výsečovém diagramu vyjadřuje velikost úhlu každé výseče:
Respuesta
-
Průměrnou hodnotu veličiny
-
Absolutní či relativní četnost
-
Kumulativní absolutní četnost
Pregunta 3
Pregunta
3. Ve sloupkovém grafu vyčteme četnost ze:
Respuesta
-
šířky sloupku
-
výšky sloupku
-
nedá se vyčíst
Pregunta 4
Pregunta
4. Co není vychýleno extrémními hodnotami základního souboru:
Respuesta
-
směrodatná odchylka
-
aritmetický průměr
-
medián
Pregunta 5
Pregunta
5. Zadáno 7 konkrétních platů, kolik zaměstnanců pobírá plat, který je nižší než medián:
Pregunta 6
Pregunta
6. Je možné, aby se u symetrického rozdělení neshodoval průměr s mediánem:
Respuesta
-
Není to možné.
-
Je to možné, ale pouze pokud se vyskytují příliš malé hodnoty.
-
Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké hodnoty.
-
Je to možné, pokud se vyskytují příliš velké nebo příliš malé hodnoty.
Pregunta 7
Pregunta
7. Průměr ze souboru hmotnosti sušenek je 500g a medián 575g. Jaká je jednotlivá váha sušenek:
Respuesta
-
Více sušenek váží více než je průměr.
-
Více sušenek váží méně než je průměr
-
Medián odděluje 57,5 % nižších hmotností sušenek
Pregunta 8
Pregunta
8. Medián může popsat polohu statistického souboru lépe než průměr, jestliže:
Respuesta
-
má větší hodnotu než průměr
-
v souboru je více malých hodnot
-
v souboru existují ojedinělé extrémy
-
nikdy
Pregunta 9
Pregunta
9. Z 30 hodnot byl vypočten aritmetický průměr 15 a nalezen medián 13,9. Dvě jednotky však byly opomenuty a je třeba je dodatečně zařadit do souboru. Hodnoty sledované proměnné jsou u nich 10 a 36. Opravené výsledky pak budou:
Respuesta
-
průměr = 16 ; medián = 14,9
-
průměr = 15,5 ; medián = 14,4
-
průměr = 15,5 ; medián = 13,9
-
průměr = 15 ; medián nelze určit
Pregunta 10
Respuesta
-
Je 25% kvantil
-
Je 50% kvantil -median
-
Nepatří mezi kvantily
Pregunta 11
Pregunta
11. Byly naměřeny teploty pod bodem mrazu, rozptyl bude:
Respuesta
-
kladný
-
záporný
-
Nelze určit
Pregunta 12
Pregunta
12. Naměřili jsme směrodatnou odchylku 0:
Respuesta
-
to je možné, pokud jsou všechny hodnoty stejné
-
není to možné
-
je možné pouze, pokud je i průměr roven 0
Pregunta 13
Respuesta
-
součet kvadratických odchylek od průměru
-
průměr absolutních odchylek od průměru
-
průměr čtvercových odchylek od průměru
-
součet absolutních odchylek od průměru
Pregunta 14
Pregunta
14. Součet odchylek od průměru je roven:
Pregunta 15
Pregunta
15. Rozptyl dvou záporných různých čísel je:
Pregunta 16
Pregunta
16. Máme skupinu nájmů, průměr jednorázově vzroste o 1311 CZK, jak se změní variační rozpětí a rozptyl?:
Respuesta
-
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí nelze na základě uvedené informace odhadnout
-
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí vzroste
-
Rozptyl se nezmění, var. rozpětí klesne
Pregunta 17
Pregunta
17. Medián mezd žen = 20, medián mezd mužů = taky 20, celkový medián taky 20?:
Pregunta 18
Pregunta
18. Použití harmonického průměru je vhodné, pokud chceme spočítat průměrnou rychlost:
Pregunta 19
Pregunta
19. Rozptyl je vždy větší než směrodatná odchylka :
Pregunta 20
Pregunta
20. Směrodatná odchylka může být záporná:
Pregunta 21
Pregunta
21. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantu a, medián se nezmění:
Pregunta 22
Pregunta
22. Pokud ke každé hodnotě pozorování připočteme konstantua, průměr, směrodatná odchylka a rozptylse nezmění:
Pregunta 23
Pregunta
23. Směrodatná odchylka náhodné veličiny může být 0:
Pregunta 24
Pregunta
24. Pokud máme kvantil U0,70, dokážeme zněj spočítat kvantil U0,30?:
Pregunta 25
Pregunta
25. Pokud vynásobím váhy ve váženém aritmetickém průměru konstantou, průměr se nezmění.:
Pregunta 26
Pregunta
26. Pokud při výpočtu váženého aritmetického průměru vynásobíme četnosti konstantou, také průměr se vynásobí touto konstantou:
Pregunta 27
Pregunta
27. 50% kvantil se nemůže rovnat 75%kvantilu z těch samých hodnot:
Pregunta 28
Pregunta
28. Pokud jeden jev má pravděpodobnost 0,5 a druhý 0,2 a jejich sjednocení má hodnotu 0,7, pak tyto jevy jsou:
Pregunta 29
Pregunta
29. Proměnná obor studia je veličina
Respuesta
-
kvalitativní
-
kvantitativní
-
diskrétní
Pregunta 30
Pregunta
30. Jaký druh proměnné je počet dětí v rodině:
Pregunta 31
Pregunta
31. Jen jedna znásledujících pravděpodobnostních funkcí je správná pro hodnoty 1,2,3.:
Respuesta
-
P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
-
P(1) = 0,1 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,4
-
P(1) = 0,3 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,7
-
P(1) = 0,2 ; P(2) = 0,4, P(3) = 0,5
Pregunta 32
Pregunta
32. Máme 3 různe zapisy distribucni funkce, ale jenom jeden z nich je spravně, urcit ktery:
Respuesta
-
F(0) = 0.1, F(1) = 0.2, F(2) = 0.3
-
F(0) = 0, F(1) = 0.7, F(2) = 1
-
F(0) = 0, F(1) = 0.6, F(2) = 0.2
Pregunta 33
Pregunta
33. Jaká je hodnota opačného jevu k jevu A?:
Pregunta 34
Pregunta
34. Pravděpodobnost jevu jistého:
Pregunta 35
Pregunta
35. Hypergeometrické rozdělení se užívá:
Respuesta
-
u pravděpodobnostního rozdělení závislých jevů
-
u pravděpodobnostního rozdělení nezávislých jevů
-
u spojité pravděpodobnostní veličiny
Pregunta 36
Pregunta
36. Binomické rozdělení lze za jistých okolností aproximovat normálním rozdělením:
Pregunta 37
Pregunta
37. Při zvyšujících se pokusech se binomické rozdělení blížínormálnímu:
Pregunta 38
Pregunta
38. Binomické rozdělení využijeme u nespojitých veličin:
Pregunta 39
Pregunta
39. Distribuční funkce F(x) může nabývat hodnot:
Respuesta
-
0≤F(x)≤1
-
0<F(x)<1
-
-1<F(x)<1
Pregunta 40
Pregunta
40. Výdrž baterie je náhodná veličina X a hodnota jejího 90 procentního kvantilu je rovna 210. Což znamená:
Respuesta
-
90 procent baterií vydrží méně než 210 hodin
-
90 procent baterií vydrží přesně 210 hodin
-
10 procent baterií vydrží méně než 210 hodin
Pregunta 41
Pregunta
41. 10% kvantil normovaného normálního rozdělení je:
Respuesta
-
kladný
-
záporný
-
nejde zjistit
Pregunta 42
Pregunta
43. Co platí o distribuční fci F(x):
Respuesta
-
0≤F(x)≤1
-
0<F(x)<1
-
je nerostoucí
Pregunta 43
Pregunta
44. Hustota pravděpodobnosti je:
Respuesta
-
Jiný název pro distribuční fci
-
Pravděpodobnostní rozdělení NV
-
Funkce pro vyrovnání sezónní složky při analýze časových řad
-
Pravděpodobnostní fce tzv. distribučního rozdělení
Pregunta 44
Pregunta
45. Je možné, aby u symetrického rozdělení vyšel průměr rozdílně než medián?:
Respuesta
-
Není to možné
-
Je to možné, když existuje extrémně velká hodnota
-
Je to možné, když existuje extrémně malá hodnota
-
Je to možné, když existuje extrémně velká i extr. malá hodnota
Pregunta 45
Pregunta
46. Měříme spotřebu auta na 100 km/h, co znamená F(8)-F(6)?:
Respuesta
-
Pravděpodobnost, že průměrná spotřebana 100 km/h bude vintervalu 6 až 8
-
Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto spotřebuje benzín vintervalu 6 až 8
-
Pravděpodobnost, že za jednu stokilometrovou jízdu auto nespotřebuje benzín vintervalu 6 až8
Pregunta 46
Pregunta
47. Hustota pravděpodobnosti je:
Respuesta
-
Jiný název pro distribuční funkci
-
Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení nespojité náhodné veličiny
-
Funkce popisující pravděpodobnostní rozdělení spojité náhodné veličiny
Pregunta 47
Pregunta
48. U normálního rozdělení je střední hodnota nula a rozptyl1. :
Pregunta 48
Pregunta
50. Spolehlivost odhadu značíme:
Pregunta 49
Pregunta
51. Máme interval spolehlivost 95% a 90%, potom:
Pregunta 50
Pregunta
52. Kolik mezí a které/á jsou udány u jednostranných intervalů spolehlivosti?:
Respuesta
-
2-horní a dolní
-
1-pouze horní
-
1-horní nebo dolní
Pregunta 51
Pregunta
53. Bodovým odhadem střední hodnoty je výběrový průměr ze vzorku:
Pregunta 52
Pregunta
54. Pokud nemáme směrodatnou odchylku základního souboru, nemůžeme použít směrodatnou odchylku výběrového souboru:
Pregunta 53
Pregunta
55. Odlehlé hodnoty náhodné veličiny vedou kpřesnějšímu průměru.:
Pregunta 54
Pregunta
56. Studentovo rozdělení u intervalůspolehlivosti použijeme:
Respuesta
-
Když známe celkový rozptyl
-
Když neznáme celkový rozptyl a máme n>30
-
Když neznáme celkový rozptyl a n<30
Pregunta 55
Pregunta
57. otázka k intervalu spolehlivosti pro střední hodnotu
Pregunta 56
Pregunta
59. Nestrannost bodového odhadu spočívá v :
Respuesta
-
má nejmenšírozptylb.
-
má nejmenší střední hodnotu
-
střední hodnota je menší než odhadovaný parametr
-
střední hodnota je stejná jako odhadovaný parameter
Pregunta 57
Pregunta
60. známe 99% interval, potom 95% bude:
Respuesta
-
sirsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
-
uzsi, bez vypoctu nelze urcit o kolik
-
stejný
Pregunta 58
Pregunta
61. Mějme vypočítán interval spolehlivosti na základě n=50 hodnot. Jestliže zvětšíme rozsah výběru a nyní je n = 150, dostaneme:
Respuesta
-
Užší interval spolehlivosti
-
Širší interval spolehlivosti
-
Nelze rozhodnout o změně šířky intervalu spolehlivosti
Pregunta 59
Pregunta
62. Co se stane s přesností, když se zvýší spolehlivost intervalu?:
Pregunta 60
Pregunta
63. Který interval je spolehlivější - byly zadány 95% a 90% intervalya.:
Pregunta 61
Pregunta
64. Přesnost intervalového odhadu je nepřímo úměrná šířce intervalu spolehlivosti:
Pregunta 62
Pregunta
65. Velká variabilita hodnot X snižuje přesnost odhadu jejich průměru:
Pregunta 63
Pregunta
66. Při nezamítnutí hypotézy, jež je na hladině významnosti 0,05 nesprávná se dopustíme chyby:
Respuesta
-
první ho řádu při alfa=0,05
-
prvního řádu při alfa=0,95
-
druhého řádu
Pregunta 64
Pregunta
67. Pokud na hladině významnosti zamítnu nulovou hypotézu, která platí, pak se jedná o:
Respuesta
-
chybu prvního druhu
-
chybu druhého řádu
Pregunta 65
Pregunta
68. Kritický obor je:
Respuesta
-
Podmnožina oboru hodnot testového kritéria
-
Podmnožina hodnot testované hypotézy
-
Podmnožina hodnot alternativní hypotézy
Pregunta 66
Pregunta
69. Na posouzení váhy lidí před a po diet se použije:
Respuesta
-
Párový t test
-
Dvouvýběrový t test
-
ANOVA test (F test)
Pregunta 67
Pregunta
70. Ktestu bylo vybráno 25 aut a naměřená spotřeba před a po výměně katalyzátorů. Pro prokázání zlepšení spotřeby po výměně použijeme:
Respuesta
-
analýzu rozptylu
-
test nezávislého výběru
-
párový t-test
Pregunta 68
Pregunta
71. Kdy zamítneme hypotézu H0, když alfa je 0,1:
Pregunta 69
Pregunta
72. Pokud zamítneme Ho: μo =μ1 oboustranným testem, potom u jednoho zjednostranných testů při stejné hladině významnosti zamítáme hypotézu:
Pregunta 70
Pregunta
73. Co značí síla testu?:
Pregunta 71
Pregunta
74. Hladina významnosti statistické testové hypotézy je:
Respuesta
-
to samé co p-hodnota
-
je kvadrát p-hodnoty
-
pravděpodobnost zamítnutí nulové hypotézy, která ale platí
-
pravděpodobnost přijetí nulové hypotézy, která ale neplatí
Pregunta 72
Pregunta
75. Jak snížíme pravděpodobnost chyby 2. druhu?:
Respuesta
-
Snížením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
-
Snížením hladiny významnosti a snížením vzorku
-
Zvětšením hladiny významnosti a zvětšením vzorku
-
Zvětšením hladiny významnosti a snížením vzorku
Pregunta 73
Pregunta
76. Když se změní u testování alfa z5% na 1% tak se KRITICKÝ OBOR:
Respuesta
-
nezmění
-
zmenší
-
zvětší
-
nedá se říct
Pregunta 74
Pregunta
77. Co znamená při testování hypotéz 1-β:
Respuesta
-
chyba I. druhu ( = PP zamítnutí správné hypotézy)
-
chyba II. druhu (=PP nezamítnutí nesprávné hypotézy, platí-li H1)
-
pravděpodobnost nezamítnutí správné nulové hypotézy (tohle je 1-α = spolehlivost!)
-
pravděpodobnost zamítnutí nesprávné nulové hypotézy(síla testu)
Pregunta 75
Pregunta
78. Provedli jsme 25 měření před hnojením a po hnojení půdy. Jak zjistíme, jestli velikost úrody závisí na hnojení?:
Respuesta
-
Testem o rovnosti rozptylů
-
Testem o nerovnosti rozptylů
-
Testem o rovnosti středních hodnot(párový t test)
Pregunta 76
Pregunta
79. Zvětšením spolehlivosti se při stejném rozsahu výběru přesnost intervalového odhadu střední hodnoty normálního rozdělení:
Pregunta 77
Pregunta
80. Co platí pro test rovnosti středních hodnot dvou rozdělení, pokud jsou n1 a n2 větší než 30?.:
Pregunta 78
Pregunta
81. Kritická hodnota se vypočítala na základě výběrových údajů, zatímco hodnota testového kritéria se najde vtabulkách kvantilů některého pravděpodobnostního rozdělení
Pregunta 79
Pregunta
82. P-hodnota 0,03. Zamítáme na hladivě významnosti 0,01 i 0,05
Pregunta 80
Pregunta
83. Spolehlivost odhadu značíme jako1-alfa
Pregunta 81
Pregunta
84. Pravděpodobnost chyby1.druhu je větší než pravděpodobnost chyby2.druhu.
Pregunta 82
Pregunta
85. Testové kritérium vyčteme vtabulkách a proměnou vypočtenou ztestového kritéria musíme dopočítat.
Pregunta 83
Pregunta
86. Pomocí chí-kvadrát testu dobré shody byla naměřena p-hodnota 0,045
Respuesta
-
Zamítáme testovanou hypotézu na 5% i 1% hladině významnosti
-
Nezamítáme hypotézu na 1%, ale na 5% hladině ano
-
Nezamítáme ani na 5% ani na 1%
Pregunta 84
Pregunta
87. Test dobré shody porovnává
Respuesta
-
Dvě kvantitativní veličiny
-
Tři kvantitativní veličiny
-
Teoretická a skutečná data
Pregunta 85
Pregunta
88. Chí kvadrát test dobré shody má počet stupňů volnosti rovný počtu skupin
Pregunta 86
Pregunta
89. Chí-kvadrát test dobré shody ověřuje rovnost hodnot vjednotlivých skupinách
Pregunta 87
Pregunta
90. Chí-kvadrát test dobré shody je založen na srovnání pozorovaných četností a teoretických četností v jednotlivých skupinách.
Pregunta 88
Pregunta
91. Vtestu chí kvadrátu vyšlo testové kritérim -44. Co můžeme říci?
Pregunta 89
Pregunta
92. Při testování závislosti v kontingenční tabulce se dvě teoretické četnosti rovnají 1. V tom případě:
Respuesta
-
chí-kvadrát test můžeme použít
-
chí-kvadrát test nemůžeme použít, protože nejsou splněny předpoklady pro jeho užití
-
párový t-test můžeme použít
-
F-test můžeme použít
Pregunta 90
Pregunta
93. Testujeme hypotézu ... vkontingenční tabulce o rozměru (r=3; s=4)...a testové kritérium vyšlo G=-12,34:
Respuesta
-
Zamítneme
-
Nezamítneme
-
Nelze rozhodnout, zřejmě je chyba ve výpočtu testového kritéria//G nemůže být záporné číslo
-
Při daném rozměru tabulky nelze rozhodnout
Pregunta 91
Pregunta
94. Máme kontingenční tabulku 3x3 a že testové kritérium vyjde 9.85 a jestli na 95 procentní významnosti můžeme potvrdit závislost.
Respuesta
-
Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
-
Ne, pomocí chí-testu dobré shody s 9 stupni volnosti.
-
Ano, pomocí chí-testu dobré shody s 4 stupni volnosti.
-
Ne, pomocí chí-testu dobré shody s4 stupni volnosti.
Pregunta 92
Pregunta
95. Zjištěné četnosti zaznamenané uvnitř kontingenční tabulky se nazývají:
Respuesta
-
Marginální
-
Sdružené
-
Očekávané
-
Kumulativní
Pregunta 93
Pregunta
96. U kontingenčních tabulek využijeme:
Respuesta
-
Chí-kvadrát
-
Studentův t-test
-
F-test
Pregunta 94
Pregunta
97. Podmínkou pro využití chí-kvadrátu je dostatečné obsazení ve všech skupinách
Pregunta 95
Pregunta
98. Statistika G (kontingenční tabulky) vychází vždy vintervalu <-1,1>.
Pregunta 96
Pregunta
99. Pro použití chí-kvadrát testu předpokládáme dostatečně velké hodnoty pozorovaných četností vjednotlivých třídách.
Pregunta 97
Pregunta
100. Pearsonův koeficient kontingence při velmi těsné závislosti proměnných dosahuje hodnoty 1
Pregunta 98
Pregunta
101. Když zaměním řádky za sloupce u kontingenčních tabulek, nemá to vliv na výsledek-
Pregunta 99
Pregunta
102. Máme 4 druhy hnojiva a knim výnosy na hektar. Pro srovnání průměrných výnosů použijeme:
Pregunta 100
Pregunta
103. Jaké jsou parametry testového kritéria u F-testu když jsou 4 firmy a od každé se zkoumalo 5 žárovek.
Respuesta
-
5 a 20
-
4 a 18
-
5 a 19
-
3 a 16
Pregunta 101
Pregunta
104. Chceme porovnat průměrnou dobu cestování zmísta A do místa B po třech různých trasách. Při splnění určitých podmínek požijete:
Respuesta
-
F-test v analýze rozptylu
-
Chí-kvadrát test vkontingenční tabulce
-
t-test v korelační analyze
Pregunta 102
Pregunta
105. Testové kritérium používané vanalýze rozptyluje:
Respuesta
-
závislé na počtu tříd
-
nezávislé na počtu pozorování
-
při platné nulové hypotéze má studentovo t-rozdělení
-
při platné nulové hypotéze má chí-kvadrát rozdělení
Pregunta 103
Pregunta
106. Co testujeme při analýze rozptylu
Respuesta
-
rovnost středních hodnot
-
rovnost rozptylů
Pregunta 104
Pregunta
107. Co říká alternativní hypotéza u analýzy rozptylu?
Pregunta 105
Pregunta
108. Jaké rozdělení má testové kritérium při analýze rozptylu?
Respuesta
-
F rozdělení (Fischerovo)
-
DASDAS
Pregunta 106
Pregunta
109. Chcete porovnat výkony pracovníků (tj. Počet vyrobených výrobků za směnu) ve třech směnách. Použijete:
Respuesta
-
t test o shodě středníchhodnot
-
chí-kvadrát test v kontingenční
-
F test v analýze rozptylu
Pregunta 107
Pregunta
110. Analýza rozptylu se využívá:
Pregunta 108
Pregunta
111. Poměr determinace u analýzy rozptylu, jak ho vypočítáme:
Respuesta
-
Meziskupinový součet čtverců / celkový součet čtverců
-
Meziskupinovy/vnitroskupinovy
-
Vnitroskupinovy/celkovy
-
Vnitroskupinovy/meziskupinovy
Pregunta 109
Pregunta
112. Analýzu rozptylu je možné chápat jako testování hypotézy o shodě rozptylů?
Pregunta 110
Pregunta
113. Při analýze rozptylu porovnáváme výsledné testové kritérium skvantilem chí kvadrátu.
Pregunta 111
Pregunta
114. Vyjde-li nám při analýze rozptylu p-hodnota 0,03, pak zamítáme nulovou hypotézu při hladinách významnosti 0,01 i 0,05.
Pregunta 112
Pregunta
115. Testové kriterium u analýzy rozptylu konstruujeme jako podíl meziskupinového a celkového součtu čtverců.
Pregunta 113
Pregunta
116. Při výpočtu analýzy rozptylu porovnáváme testové kriterium sF hodnotou vtabulkách (Fisher-Snedecorův kvantil)
Pregunta 114
Pregunta
117. Analýza rozptylu se používá při testování závislosti dvou kategoriálních proměnných?
Pregunta 115
Pregunta
118. Těsnost závislosti vanalýze rozptylu posuzujeme pomocí korelačního koeficientu?
Pregunta 116
Pregunta
119. Kovariance nabývá hodnot
Respuesta
-
jakýchkoli reálných
-
z intervalu <-1,1>
-
kladných
Pregunta 117
Pregunta
120. Metoda nejmenších čtverců je:
Respuesta
-
součet čtverců reziduí
-
rozdíl reziduí čtverců
-
něco jiného
Pregunta 118
Pregunta
121. Obsahem nulové hypotézy u korelační analýzy je:
Respuesta
-
Závislost dvou kvantitativních proměnných
-
Nezávislost dvou kvantitativních proměnných
-
Závislost dvou kvalitativních proměnných
-
Nezávislost dvou kvalitativních proměnných
Pregunta 119
Pregunta
122. Lineární závislost 2 veličin je vyjádřena vgrafu přímkou rovnoběžnou s vodorovnou osou. Veličiny:
Respuesta
-
Jsou na sobě lineárně závislé
-
Jsou na sobě lineárně nezávislé
-
Jsou na sobě funkčně závislé
-
Jsou na sobě funkčně nezávislé
Pregunta 120
Pregunta
123. Korelační analýza může být využita pro zkoumání:
Respuesta
-
závislosti dvou kategoriálních proměnných,
-
závislosti proměnné kategoriální na proměnné kvantitativní,
-
závislosti proměnné kvantitativní naproměnné kategoriální,
-
závislosti dvou kvantitativních proměnných
Pregunta 121
Pregunta
124. Komentujte následující regresně sdružené přímky: Y=5x-2 X=5-0,2y
Respuesta
-
podle absolutní hodnoty regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
-
podle znamének regresních koeficientů nemůže jít o regresně sdružené přímky
-
podle opačných znamének regresních koeficientů jsou přímky na sebe kolmé
Pregunta 122
Pregunta
125. Bylo zkoumáno, zda cena žárovky a délka jejího svícení spolu závisí -spočteme to
Pregunta 123
Pregunta
126. Máme I² v korelační analýze, kdy je závislost nejtěsnější:
Respuesta
-
ryx= 0,7
-
ryx= -0,9
-
I² = 0,85
Pregunta 124
Pregunta
127. Kde se používá metoda nejmenších čtverců ?
Pregunta 125
Pregunta
128. Při t-testu(b0/s(b0)) sa používa:
Respuesta
-
Studentovo rozdělení
-
Fischerovo rozdělení
-
Chí-kvadrát
Pregunta 126
Pregunta
129. Když máme rovnici Y = 16 –0,8 x, platí, že:
Pregunta 127
Pregunta
130. Když vyjde u regrese F-test "NEVÝZNAMNÝ”, tak to znamená že:
Pregunta 128
Pregunta
131. Znám korelační koeficient r, jaký bude poměr determinace r2
Pregunta 129
Pregunta
133. Regresní koeficient
Respuesta
-
vyjadřuje změnu závisle proměnné při jednotkové změně nezávislé proměnné
-
akorát přehozené závislé/nezávislé
-
sílu závislosti mezi x a y
Pregunta 130
Pregunta
134. Pokud do modelu přidáme další proměnné, index determinace se:
Respuesta
-
zmenší se
-
nezmění se
-
zvětší se
Pregunta 131
Pregunta
135. Kde se používá metoda nejmenších čtverců -?
Pregunta 132
Pregunta
137. Korelační koeficient se spočítá jako:
Pregunta 133
Pregunta
138. Korelační koeficient: r2=-0,8 + graf, napsat, co platí
Pregunta 134
Pregunta
139. Hodnoty párového korelačního koeficientu leží vintervalu:
Respuesta
-
<-1 ; 0>
-
<-1 ; 0)
-
(0 ; 1>
-
<-1 ; 1>
Pregunta 135
Pregunta
140. Koeficient determinace v regresní analýze lze případně spočítat jako:
Respuesta
-
druhá odmocnina z korelačního koeficientu
-
druhá odmocnina zvar. koeficientu
-
druhá mocnina korelační koeficient na druhou
Pregunta 136
Pregunta
141. Co je to index determinace?
Respuesta
-
- Nabývá hodnot <-1 ;1>
-
Poměr čtverců modelu a celkových čtverců
-
Poměr čtverce modelu a reziduálních čtverců
-
Může nabývat jakékoli hodnoty
Pregunta 137
Pregunta
142. Regresní přímka je zadána rovnicí Y=100 + 5x, co se stane se závislou proměnnou Y, kdyžse x zvýší o100jednotek?
Respuesta
-
Zvýší se o 500 jednotek
-
SDADS
Pregunta 138
Pregunta
143. Regresní přímka, když se všechny y zvětší o 2 a x se nezmění, co se stane?
Pregunta 139
Pregunta
144. Hodnota součinu sdružených výběrových regresních koeficientů bxy a byx je vždy:
Respuesta
-
V intervalu <0;1>
-
Rovna jedné
-
Rovno 0
-
Větší než jedna
Pregunta 140
Pregunta
145. Regresní analýza vyjadřuje závislost
Respuesta
-
Dvou kvantitativních proměnných
-
Dvou kvalitativních proměnných
-
Závislost kvalitativní proměnné na kvantitativní proměnné
-
Závislost kvantitativní proměnné na kvalitativní proměnné
Pregunta 141
Pregunta
146. Vícenásobný regresní model o 6 neznámých, 2 jsme vyřadili, koeficient determinace se:
Respuesta
-
Zmenší
-
Zvětší
-
Nelze určit bez výpočtu
Pregunta 142
Pregunta
147. Z regresního modelu se čtyřmi vysvětlujícími proměnnými byly dvě proměnné odebrány jako málo důležité. Potom:
Respuesta
-
index determinace v menším modelu nemůže být větší než v modelu s více proměnnými
-
index determinace se může zvýšit, pokud vynechané proměnné nejsou v modelu důležité
-
nelze obecně říci, jaký vztah bude mezi indexy determinace
Pregunta 143
Pregunta
148. Součin výběrových koeficientů sdružených regresních přímek je vždy číslo nezáporné.
Pregunta 144
Pregunta
149. Pomocí regrese je možné měřit závislost dvou kvantitativních proměnných
Pregunta 145
Pregunta
150. Jestliže je směrnice přímky záporná, tak to znamená, že je korelační koeficient záporný.
Pregunta 146
Pregunta
151. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace
Pregunta 147
Pregunta
152. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace
Pregunta 148
Pregunta
153. Korelační koeficient je podíl reziduálního součtu čtverců na celkovém součtu čtverců
Pregunta 149
Pregunta
154. Může být index determinace vyšší než upravený index determinace?
Pregunta 150
Pregunta
155. Jestliže do modelu přidáme další vysvětlující proměnnou, může se index determinace snížit
Pregunta 151
Pregunta
156. Korelační koeficient se používá pro určení závislosti analýzy rozptylu.
Pregunta 152
Pregunta
157. Metodu nejmenších čtverců lze přímo použít k odhadu parametrů u nelineární regrese
Pregunta 153
Pregunta
158. Regresní parabola je funkcí lineární z pohledu parametrů
Pregunta 154
Pregunta
159. Jestliže známe jeden řetězový index, co z něho můžeme vypočítat?
Pregunta 155
Pregunta
160. Chronologický průměr využijeme u:
Respuesta
-
časových řad intervalových
-
časových řad okamžikových
-
při měření aritmetického průměru časové řady
Pregunta 156
Pregunta
161. Kdy používáme vážený chronologický průměr
Respuesta
-
u okamzikovych časových řad, kdy mezi obdobimy je ruzne rozmezi
-
u okamzikovych, kdy mezi obdobimy je stejne rozmezi i
-
u tokovych
Pregunta 157
Pregunta
162. Průměrnou hodnotu časové řady “Počet zaměstnanců kposlednímu dni měsíce”zjištěnou v r. 1990 v lednu, březnu a pak od května každý měsíc. Vypočítáme:
Respuesta
-
Prostým aritmetickým průměrem
-
Váženým aritmetickým průměrem
-
Prostým chronologickým průměrem
-
Váženým chronologickým průměrem
Pregunta 158
Pregunta
163. Jak lze převést okamžikovou měsíční časovou řadu na čtvrtletní?
Respuesta
-
Sečíst 3 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
-
Sečíst 4 po sobě jdoucí měsíční hodnoty
-
Vzít z měsíční ČŘ každou 3. hodnotu
-
Vzít z měsíční ČŘ každou 4. Hodnotu
Pregunta 159
Pregunta
164. Průměr u čas. řad, když známe koeficienty růstu je:
Pregunta 160
Pregunta
165. Očištěná časová řada má:
Pregunta 161
Pregunta
166. Průměrný koeficient růstu se vypočítá jako:
Respuesta
-
aritmetický průměr
-
geometrický průměr
-
harmonický průměr
-
medián k. r.
Pregunta 162
Pregunta
167. Při modelování sezónní složky regresní metodou do modelu:
Respuesta
-
nevládáme žádné sezónní umělé proměnné
-
vkládáme o jednu méně sezónních umělých proměnných než je počet sezón
-
o jednu více sezónních umělých proměnných než je počet sezón
-
stejný počet sezónních umělých proměnných jako je počet sezón
-
medián k. r.
Pregunta 163
Pregunta
168. Jaký je relativní přírůstek, když koeficient růstu = 0,85
Pregunta 164
Pregunta
169. Součet sezónních faktorů u modelu řady skonstantní sezónností je:
Respuesta
-
roven nule
-
roven jedné
-
roven délce sezónnosti
-
záporný
Pregunta 165
Pregunta
170. Čtvrtletní časovou řadu očistíme od sezónnosti:
Respuesta
-
Aritmetickými průměry
-
Jednoduchými klouzavými průměry
-
Centrovanými klouzavými průměry
-
Váženými aritmetickými průměry
Pregunta 166
Pregunta
171. Systematické složky vkrátkodobé časové řadě jsou pouze:
Respuesta
-
trendová, sezónní, cyklická
-
trendová, cyklická, reziduální
-
cyklická, sezónní
-
reziduální
Pregunta 167
Pregunta
172. Průměrnou hodnotu časové řady je vždy vhodné vypočítat jako prostý aritmetický průměr
jejich jednotlivých hodnot.
Pregunta 168
Pregunta
173. Při modelování trendů včasových řadách pomocí regresního přístupu je vždy lepší použít kvadratickou funkci než lineární.
Pregunta 169
Pregunta
174. Systematické složky v časové řadě jsou jen trendová a cyklická.
Pregunta 170
Pregunta
175. Sezónní umělé proměnné jsou jen u čtvrtletních intervalů, ne u měsíčních ani ročních.
Pregunta 171
Pregunta
176. Průměrné tempo růstu včasové řadě musí být vždy větší než jedna.
Pregunta 172
Pregunta
177. Klouzavé průměry umožňují vyhladit průběh časové řady a naznačit její trend
Pregunta 173
Pregunta
178. Index spotřebitelských cen ČSÚ měří a zveřejňuje
Respuesta
-
jednou týdně
-
jednou měsíčně
-
čtvrtletně
Pregunta 174
Pregunta
179. Máme bazický index zroku 2010 IB=1,28 (2009 základní rok) o řetězcovém indexu za stejné období platí
Respuesta
-
Je větší než 1, 28
-
Je menší než 1,28
-
Je roven 1, 28
Pregunta 175
Pregunta
180. Včasové řadě skladnými hodnotami je hodnota jednoho z koeficientů růstu 0,85. Pak hodnota odpovídajícího relativního přírůstku (nepřevedená na %) musí být:
Respuesta
-
také kladná
-
kladná, z intervalu (0,1)
-
záporná, zintervalu (-1,0)
-
záporná, menší než -1
Pregunta 176
Pregunta
181. Pokud chceme porovnat ceny dvou období, použijeme:
Respuesta
-
řetězový index
-
korelační koeficient
-
index determinace
Pregunta 177
Pregunta
182. Máme tržby za únor a březen výrobků A a B vprodejním řetězci. K zachycení změny tržeb použijeme:
Respuesta
-
Nějaký složený index
-
Hodnotový index
-
Paasheho objemový index
Pregunta 178
Pregunta
183. Individuální indexy se dělí na
Pregunta 179
Pregunta
184. Pokud znáte Pascheho cenový index a Fischerův cenový index, můžete zjistit:
Pregunta 180
Pregunta
185. Spotřební koš představuje
Respuesta
-
Váhový systém indexu spotřebitelských cen a ceny všech výrobků na trhu
-
ubor zpravodajských jednotek a periodicitu zjišťování cen
-
Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebitelských cen
-
Homogenní skupiny výrobků, jejichž ceny se pravidelně zjišťují
Pregunta 181
Pregunta
186. Míra inflace je (nevím)
Respuesta
-
Růst cenové hladiny vyjádřený relativně
-
Růst cenové hladiny vyjádřený absolutně
-
Spotřebitelský index cen vyjádřený relativně
Pregunta 182
Pregunta
187. Je potřeba porovnat cenu 1 výrobku ve 4 obchodech ve dvou obdobích. Použijeme:
Pregunta 183
Pregunta
188. Jaký použijeme index pro 3 výrobky se stejným množstvím v základním období pro výpočet relativní změny ceny?
Pregunta 184
Pregunta
189. Mezi extenzitní ukazatele patří
Respuesta
-
Pouze úroveň
-
Množství i úroveň
-
Pouze hodnota
-
Množství i hodnota
Pregunta 185
Pregunta
190. Jaký typ průměru je použit ve vzorci Index množství Laspeyresův ( ):
Respuesta
-
Prostý aritmetický
-
Prostý harmonický
-
Vážený aritmetický
-
Vážený harmonický
Pregunta 186
Pregunta
191. Je hustota obyvatel ČR hodnotna extenzivní?
Pregunta 187
Pregunta
192. Index spotřeb. cen se používá
Pregunta 188
Pregunta
193. O inflaci lze např. říci, že:
Respuesta
-
to je vždy měsíční bazický index spotřebitelských cen
-
měří se na základě indexu spotřebitelských cen a většinou se udává v procentech
-
existuje jediný typ inflace
-
zveřejňuje se pouze čtvrtletně
Pregunta 189
Pregunta
194. Známe hodnotu jednoho výrobku v lednu a březnu v 1 prodejním řetězci. Jaký index?
Respuesta
-
hodnotový
-
proměnlivého složení
-
Laspeyresův
-
Paasheho
Pregunta 190
Pregunta
195. K porovnání hodnot ve dvou po sobě jdoucích následujících obdobích se používá:
Respuesta
-
Index determinace
-
Index korelace
-
Bazický index
-
Řetězový index
Pregunta 191
Pregunta
196. Soubor reprezentantů a váhový systém indexu spotřebních cen se nazývá spotřební koš
Pregunta 192
Pregunta
197. Index spotřebitelských cen je zveřejňován týdně